Sociální podnikání lze využít při transformaci ústavů sociální péče
P3 hledá cesty, jak lze využít sociální podnikání při transformaci ústavů sociální péče. V současné době realizujeme projekt financovaný z tzv. norských fondů, v němž pomáháme poskytovatelům sociálních služeb z řad nestátních neziskových organizací s nastartováním sociálního podnikání. Proškolili jsme 48 organizací, kterým teď pomáháme se zpracováním jejich podnikatelských plánů. Účastníci našich školení jsou velmi šikovní a mají silnou motivaci zaměstnat své klienty, protože si uvědomují, jak dokáže pravidelné zaměstnání změnit jejich život.
Ambicí našeho projektu je zúročit potenciál sociálního podnikání také při transformaci ústavů. V současné době hledáme cesty, jak by ho bylo možné zakomponovat do plánování transformačních procesů. Navázali jsme kontakt s realizačním týmem projektu Transformace sociálních služeb na MPSV, scházíme se s lidmi, kteří připravovali koncepci deinstitucionalizace nebo se tohoto procesu přímo účastnili. Rádi bychom zpracovali doporučení, která by byla využitelná v praxi.
Při rozpouštění ústavů se řeší zejména bydlení klientů a poskytování sociálních služeb mimo zdi ústavů, což je samo o sobě velmi složitý úkol. Z tohoto pohledu se jeví pracovní uplatnění klientů jako méně důležité a jako něco, na co přijde čas „až potom“. Ve společnosti ale narůstá počet sociálních podniků a zároveň s nimi roste i nabídka pracovního uplatnění znevýhodněných lidí. Existují zde již nestátní neziskové organizace, které spolupracují s ústavy, zaměstnávají jejich klienty a jsou mezičlánkem mezi těmito dvěma světy. Mezi tyto příklady dobré praxe patří například Etincelle o.s. nebo Jurta o.p.s., které jsme popsali v naší publikaci Podnikejte pomalu. Tyto organizace se aktivně snaží překračovat zažité hranice a ukazují, že pracovní uplatnění lidí s mentálním postižením nebo duševním onemocněním v práci je možné, pokud tito lidé projdou výběrem, nalezne se jim vhodné pracovní uplatnění a je jim poskytována adekvátní péče.
Místo v sociálním podniku není vhodné pro každého. Jedná se o postupný proces a někteří klienti neopustí hranice sociálně terapeutické dílny. Část z nich je ale schopna při vhodně zvoleném přístupu, typu pracovního místa a podpoře, kterou umí sociální podnik nabídnout, opravdu pracovat, aniž by se jednalo o „hru na práci“. Vedoucí sociálních podniků by vám mohli vyprávět jímavé příběhy lidí, jimž práce v sociálním podniku změnila od základu život. Doufejme, že se svět transformace ústavů a svět sociálního podnikání budou častěji potkávat a že těchto pozitivních osobních příběhů bude přibývat.
Autorka: Petra Francová
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz