Jak zapojovat obce do sociální ekonomiky
Závěry pražského mezinárodního setkání evropské sítě Social Economy Thematic Network
Diskuze o tom, jaká má být role obcí v sociálním podnikání, probíhá v České republice už několik let a nedospěla zatím k žádnému jednoznačnému závěru. MPSV je aktivním účastníkem této debaty a přispělo do ní tím, že uspořádalo v Emauzském klášteře v Praze ve dnech 8. a 9. června 2017 mezinárodní setkání s názvem Jak zapojovat obce do sociální ekonomiky.
Akce se konala v rámci evropské sítě Social Economy Thematic Network a zúčastnili se jí zástupci dvanácti členských států a Evropské komise. Tato síť, jejímž členem je za Českou republiku MPSV a P3 – People, Planet, Profit, o. p. s., pořádá dvakrát ročně odborná setkání na aktuální témata v oblasti sociální ekonomiky podle metodologie tzv. peer review. Jedná se o velmi funkční a osvědčený formát, podle kterého tato mezinárodní setkání vždy probíhají. Předem jsou zpracované tři příklady dobré praxe, odborný vstup do tématu s jejich zhodnocením a stanoviska členských států sítě na jejich přenositelnost a možné využití v dané zemi. Poté proběhne intenzivní dvoudenní setkání, kde se o tématu řízeně diskutuje, a na závěr je zpracovaná souhrnná zpráva.
Pro pražské setkání byly vybrané následující příklady dobré praxe:
• Ekonomika místních služeb ve Flandrech
• Sociální družstvo Adelante Dolmen a město Milán v Itálii
• Obecní sociální podniky na Slovensku
Každý z těchto příkladů je velmi odlišný a vychází z historických kořenů a specifické situace v dané zemi, přesto ale mají mnoho společného a řeší obdobné problémy. Všechny popsané příklady řeší sociální a pracovní integraci dlouhodobě nezaměstnaných osob, poskytují těmto lidem podporu, aby mohli získat práci na běžném pracovním trhu, a využívají přitom nástroje aktivní politiky zaměstnanosti dostupné v daném státě. Všechny vybrané příklady také poskytují místní služby obcím, v nichž působí, a úzce s nimi spolupracují.
Účastníci mezinárodního setkání se jednoznačně shodli na tom, že obce patří v sociálním podnikání k těm nejdůležitějším zainteresovaným stranám (tzv. stakeholdrům). Vztahy obcí a sociálních podniků se postupně vyvíjejí v závislosti na stupni vývoje ekosystému sociální ekonomiky a na ekonomické situaci v dané zemi. V zemích s méně vyvinutým ekosystémem sociální ekonomiky můžou být obce spoluzakladateli sociálních podniků nebo členy jejich správních rad, když se ale sociální podniky stávají silnějšími, mělo by postupně docházet ke snižování jejich vlivu.
Mezinárodní společenství expertů z dvanácti členských států a Evropské komise se shodlo na tom, že zapojení do sociálních podniků nebo členství v nich je pro obce přípustné, jejich vliv by ale měl být omezený. Obce by měly podporovat sociální podniky prostřednictvím partnerství a spolupráce a měly by se zejména snažit vytvářet podpůrný ekosystém sociální ekonomiky. Nezávislost sociálních podniků na obcích je zásadní podmínkou jejich fungování, a pokud je podnik na obci závislý, nelze ho nazývat sociálním podnikem.
Tento jednoznačný závěr mezinárodního peer review by měl být vzat v potaz při rozhodování o tom, která ze tří navrhovaných variant věcného záměru zákona o sociálním podnikání by měla být ukotvena v zákoně. Jedná se o třetí variantu, která omezuje účast obcí v sociálních podnicích pod 50 % a která jako jediná splňuje podmínku nezávislosti sociálních podniků v definičním vymezení Evropské unie.
Znění tří případových studií, prezentace z akce i závěrečnou zprávu s doporučeními naleznete ke stažení v angličtině na adrese https://ec.europa.eu/esf/transnationality/content/minutes-7th-meeting-social-economy-tn-8-9-june-2017-prague-peer-review-municipal-social.
Autorka: Petra Francová
Foto: MPSV, Peer Review - Praha 2017
Článek byl vytvořen v rámci projektu Podpora sociálního podnikání v ČR, registrační číslo CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_016/0006098.
