Články

Jak pracují lokální konzultanti MPSV?
20. 10. 2017

Jak pracují lokální konzultanti MPSV?

Sdílení zkušeností z praxe, pomoc se založením sociálního podniku a s nastavením podnikatelského plánu, předávání informací o sociálním podnikání, síťování. To vše a ještě mnohem víc obnáší práce lokálního konzultanta MPSV. V České republice jich působí celkem čtrnáct. Čtyři z nich jsme oslovili a poprosili, aby svou práci představili blíže. Seznamte se:

stanislav hyrak konzultant

Stanislav Hyrák působí jako konzultant pro Střední Moravu, a to od začátku roku 2017. Pracuje jako firemní a projektový manažer sociálního podniku Přirozenou cestou, s. r. o.

Dolores Czudkova
Dolores Czudková konzultuje již od počátku projektu, tedy od roku 2013. Její oblastí je Moravskoslezsko. Působí jako výkonná ředitelka Ergon sociální podnik, z. s.

zuzana dudakova konzultant

Zuzana Dudáková je dalším nováčkem, práci konzultantky vykonává od jara 2017. Má na starosti Střední Čechy. Působí jako ředitelka spolku Náruč a je zakladatelkou sociální firmy Modrý domeček.

Katka Mala

Kateřina Malá je konzultantkou pro oblast Severozápad, konzultuje od roku 2013. Spoluzaložila sdružení MOSTY a iniciovala založení sociálního podniku PROMETHEUS Effect, o. p. s.

 

S čím sociálním podnikatelům nejčastěji pomáháte?
S. H.: Zájemci o sociální podnikání často přicházejí s nějakou představou a potřebují nasměrovat, poradit se zdroji informací nebo s odkazy na dobrou praxi v tomto segmentu podnikání. Díky takové konzultaci se mohou rychleji dostat do fáze tvorby podnikatelského plánu a dál. Většina zájemců má nějaký záměr a chce usilovat o podporu z fondů EU, nejčastěji OPZ, popřípadě nějaké komplementární výzvy. Snažím se jim vysvětlit, že sebelepší záměr musí dostat do písemné a zcela srozumitelné podoby. A také, že projekt je určitý závazek za osoby, pro které je připravovaný. Proto by neměl stát na vodě, ale ekonomice musí věnovat velkou pozornost.
D. C.: Nejčastěji řeším založení sociálního podniku. Často si všichni myslí, že založení sociálního podniku je skvělý business a že to je to pravé ořechové, a vidí jenom dotace, ale vůbec si neuvědomují, že sociální podnikání je daleko tvrdší oříšek než běžné podnikání. Podnikáte totiž s cílovou skupinou, která má nějaké problémy, a ty musíte dobře znát a být na ně připraven. A to si mnohdy vůbec neuvědomují. Často také neví, jakou právní formu mají při založení zvolit, dále neví nic o cílové skupině, s kterou chtějí pracovat, a o principech už vůbec ne. Ale je to individuální. Jiní zase vědí vše, jen nemají ten správný podnikatelský záměr.
Z. D.: Co konzultace, to úplně jiné téma a jiný příběh. Otázky se týkají finanční ch zdrojů a kde je na rozjezd získat, orientace v základní legislativě a nástrojích aktivní politiky zaměstnanosti, personálního nastavení nebo přechodu od sociálních služeb k chráněnému pracovnímu místu. Jsem moc ráda, že mohu předat své vlastní dobré i špatné zkušenosti.
K. M.: Pomáhám sociálním podnikatelům zorientovat se v možnostech dotací, vyjasnit si podnikatelské záměry a napasovat je na konkrétní znevýhodněné skupiny.

Jak často se objevují noví zájemci? Kolik času přibližně věnujete jednotlivým sociálním podnikatelům?
S. H.: Jsou to tak dvě až tři konzultace za měsíc. Jistě jsou výkonnější konzultanti, ale jak jsem uvedl, tak začínám. Čas je různý podle potřeby zájemce, někdy hodinu, někdy i pět hodin plus příprava.
D. C.: Zájemci se objevují často, víc, než někdy stihnu. Za měsíc jsou to 3 až 4 zájemci, kterým dohromady věnuji cca 20 hodin. Je skvělé, že mám ve svém zaměstnání pružnou pracovní dobu, a proto mám i prostor na konzultace. Jsem praktik a ráda zvu zájemce do naší organizace a ukazuji, co se nám z nuly podařilo vybudovat. Je to pro ně inspirace, často říkám, že to není jen moje zásluha, ale byla jsem na správném místě, ve správný čas a nebála se využít správných příležitostí. Tím je i povzbuzuji, aby se nebáli jít do rizika.
Z. D.: Konzultuji zhruba jedenkrát za měsíc. Konzultace obvykle zabere 2 až 3 hodiny času a příprava na ni zhruba 1 hodinu.
K. M.: Spíš se o možnosti sociálního podnikání zajímají poskytovatelé sociálních služeb a OSVČ, kteří by rádi pro své rozvojové aktivity využili dotace z ESF. Řada z nich ale ztratí zájem, když zjistí, jak je náročné vyhovět podmínkám výzvy.

Můžete uvést příklad sociálního podniku, kterému jste pomáhali s rozjezdem?
S. H.: Nyní konzultuji s několika zajímavými lidmi jejich projekty, ale jsou vesměs na začátku. Jednu z posledních konzultací jsem měl s firmou Tradiční Hanácká, s. r. o., chtějí otevřít místní pálenici a moštárnu. Tak jim držím palce.
D. C.: Naposledy to byla paní, která chtěla založit sociální podnik – prádelnu. Musím konstatovat, že paní se orientovala v nových směrech sociálního podnikání a měla výborně promyšlený výrobní program i podnikatelský plán.
Z. D.: Nejedná se o konkrétní sociální podnik, ale spíš o setkání se studentkou, která na základě praxe ve speciální škole uvažuje o založení sociální firmy, která by vyráběla speciální pomůcku pro výuku dětí se zdravotním postižením. Mluvily jsme spolu o legislativě, o sestavení business plánu, finančních zdrojích atd.
K. M.: Zatím jsem se setkala spíše se zájemci, kteří se snažili zorientovat a konzultovali své záměry a připravují se na výzvy.

Má váš region nějaká specifika?
S. H.: Hanáckou povahu? Nevím. Spíš vidím velký potenciál v lidech i krajině.
D. C.: Určitě ano, je zde nejvyšší počet příjemců invalidních důchodů a také lidí ohrožených sociálním vyloučením. Na tuto skutečnost reagují jak podnikatelé, tak i poskytovatelé sociálních služeb založením mnoha sociálních podniků. A na co můžeme být hrdí je, že se nám podařilo založit Klastr sociálních inovací a podniků SINEC. Vznikl v listopadu roku 2013 jako iniciativa několika zástupců sociálních podniků v Moravskoslezském kraji. V současné době má 47 členů.
Z. D.: Myslím, že Středočeský kraj nemá příliš velká specifika. Je tu husté osídlení, vysoké příjmy, ale méně služeb, což je pravděpodobně dané blízkostí Prahy. Poměrně velká hustota obyvatel s sebou nese i větší koncentraci lidí se zdravotním postižením, kteří hledají uplatnění na chráněném trhu práce, například v integračním sociálním podniku.
K. M.: Velké množství znevýhodněných skupin a řada sociálních problémů, pro které může být sociální podnikání vhodným řešením.

 

Autorka: Lenka Malá
Foto: MPSV, konzultanti

Článek byl vytvořen v rámci projektu Podpora sociálního podnikání v ČR, registrační číslo CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_016/0006098.

 

 

 

Kontakt

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Oddělení zahraniční zaměstnanosti
Karlovo náměstí 1, Praha 2
Projekt Podpora sociálního podnikání v ČR pokračuje
Tel.: 770 116 520/519
Kontaktní osoba:
Gabriela Kurková
Email: gabriela.kurkova@mpsv.cz 

Copyright 2018 ©

Ministerstvo práce a sociálních věcí, Podpora sociálního podnikání v ČR, registrační číslo CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_016/0006098.