Sociální podnikání v Jihočeském kraji
Podíváme-li se do Adresáře sociálních podniků, nalezneme na mapě Jihočeského kraje deset vlaječek. Vzhledem k tomu, že jde o rozlohou druhý největší kraj v republice, je toto číslo poněkud nízké. Nových sociálních podniků vzniká málo, ze stávajících sem tam nějaký zanikne. Jaké jsou důvody? Vydali jsme se po nich pátrat dvěma směry. Oslovili jsme několik Místních akčních skupin a vyptávali jsme se také na Krajském úřadě Jihočeského kraje.
Jak podporuje Jihočeský kraj sociální podnikání finančně? Za Odbor sociálních věcí Krajského úřadu Jihočeského Kraje odpovídala jeho vedoucí Pavla Doubková. „Jihočeský kraj vyhlašuje každoročně Program zvýhodněných regionálních úvěrů pro malé podnikatele v Jihočeském kraji. Výhradně sociální podnikání nepodporuje, finanční prostředky jsou na tuto oblast v současném programovém období alokovány v IROP a OPZ. Jihočeský kraj aktivně spolupracoval na přípravě programů MPSV a podpořil zařazení těchto podniků do evropských programů s investiční i neinvestiční podporou,“ vysvětluje Pavla Doubková.
Pátrali jsme také, zda Jihočeský kraj nabízí jinou formu pomoci, než je ta finanční. Například ve formě konzultací. „Jihočeský kraj konzultace začínajícím podnikatelům neposkytuje, nositelem této obecně významné role v Jihočeském kraji je Jihočeská hospodářská komora. V rámci vyhlašování výzev poskytuje také MPSV semináře pro začínající sociální podnikatele a od ledna 2017, pro budoucí i současné zaměstnavatele v segmentu sociálního podnikání, stáže v sociálních podnicích,“ uvedla vedoucí Odboru sociálních věcí.
Na druhou stranu, ani sociální podniky se zřejmě do spolupráce s Jihočeským krajem zrovna nehrnou. Příliš se nezajímají o veřejné zakázky vypisované krajem. „Mohu se vyjádřit pouze za odbor sociálních věcí, zde jsme nezaznamenali zájem sociálních podniků o veřejné zakázky. Je to zřejmě tím, že tyto podniky jsou provozovány především v gastronomii, případně v zemědělství,“ uvažuje Pavla Doubková.
Důvodů, proč je na jihu tak málo sociálních podniků, vidí Pavla Doubková několik. První z nich je legislativní. „Vláda zatím schválila v roce 2017 pouze věcný záměr zákona o sociálním podnikání. Norma měla původně platit od letošního roku, ale do voleb se připravit a přijmout nestihla.“ S tím pak souvisí i nejasná definice sociálního podniku. „Někdy je za sociální podnikání považován prodej výrobků NNO, či výhradní zaměstnávání zdravotně postižených atd., firmy se někdy samy pasují do role sociálního podniku.“
Další aspekt je podle Pavly Doubkové ekonomický. „Zájem o rozvoj sociálního podnikání může být omezen tím, že zpočátku je zde možná při zřízení podniku finanční podpora podnikání, později by měl být podnik ekonomicky nezávislý, a přesto být provozován se sociálním aspektem, veřejně prospěšný, integrační a plnící potřeby určité komunity. Primárně se neorientuje na zisk, cílem je naplnění veřejně prospěšného cíle.“ Vedoucí Odboru sociálních věcí ovšem nevidí vše černě. „Předpokládáme, že současné programové období může finančně podpořit vznik a rozvoj těchto podniků, na jihu Čech pravděpodobně v oblastech agroturistiky a zemědělství,“ uzavírá s optimismem.
A jak se k sociálnímu podnikání staví jihočeské Místní akční skupiny? Je třeba podotknout, že nebylo jednoduché najít skupinu, která se podporou sociálního podnikání zabývá. Většina z nich má totiž jiné priority. Některé se orientují na sociální služby, ale těch, které by se zaměřovaly vyloženě na sociální podnikání, je minimum. Nakonec se ale zadařilo a o své zkušenosti se s námi podělila Zuzana Guthová, manažerka MAS Sdružení Růže, jejíž území se rozkládá od okraje Českých Budějovic po státní hranici s Rakouskem.
MAS Sdružení Růže podporuje sociální podnikání hned několika způsoby. „Zprostředkováváme přenos zkušeností ze zahraničí, v minulosti jsme umožnili tři stáže pro potenciální sociální podnikatele. Opomenout samozřejmě nesmíme alokaci finančních prostředků z OP Zaměstnanost na projekty sociálního podnikání. Zájemcům o sociální podnikání pak nabízíme konzultace,“ vyjmenovává Zuzana Guthová. „Informujeme o dotačních možnostech, vydali jsme publikaci o příkladech dobré praxe, zprostředkováváme exkurze po fungujících sociálních podnicích,“ dodává.
Proč tedy v jedné MAS podpora sociálního podnikání kvete a jiné se do ní nehrnou? „Existuje malý zájem ze strany potenciálních žadatelů, proto „do toho“ MAS nejdou – neměly by žádné projekty k podpoře,“ osvětluje problém manažerka MAS Sdružení Růže. A tím se opět dostáváme k nízkému počtu sociálních podniků na jihu.
Překážky sociálního podnikání vidí Zuzana Guthová podobné jako Pavla Doubková. „Sociální podnik, pokud vím, stále není legislativně ukotven a s tím souvisí i nejasná pravidla podpory a zvýhodnění oproti ostatním podnikům. Tedy podnikům se to „nevyplatí“. Navíc podmínky jsou dost přísné, chybí informace, osvěta, příklady dobré praxe,“ shrnuje na závěr.
Není to tak trochu začarovaný kruh? Je nejvyšší čas, aby z něj Jihočeši vystoupili…
Autorka: Lenka Malá
Foto: Pixabay, Creative Commons CC0
Článek byl vytvořen v rámci projektu Podpora sociálního podnikání v ČR, registrační číslo CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_016/0006098.
