Projekt Slušná firma
21. 2. 2018

Projekt Slušná firma

Projekt Slušná firma se rozběhl na konci roku 2016. Tato platforma pro komerční i neziskové organizace, které chtějí podnikat jinak, vychází z takzvaného indexu slušnosti. Lenky Dočkalové, která u projektu stojí od začátků, jsme se zeptali, zda platforma nějak souvisí se sociálním podnikáním a co je jejím největším přínosem pro členy. Také se nám svěřila, s jakými aspekty podnikání se potýkají Slušné firmy nejvíce.

Firmy, které dnes chtějí podnikat jinak, s přidanou hodnotou, často vychází z principů sociálního podnikání. Lze i projekt Slušná firma považovat za základnu, která sdružuje právě takové organizace?
Určitě. Slušná firma je platforma pro ty, kteří chtějí podnikat jinak, a není jejich prioritou vydělat hromadu peněz a mít co největší zisk. Důvod, proč podnik existuje, je ten, že chce řešit nějaký problém a co nejméně u toho škodit. Peníze hrají důležitou roli, bez nich to nejde. Jsou jako krev v těle. Ale není to důvod žití podniku. Jsou prostředkem k tomu, aby dosáhl cíle, který má něco vyřešit nebo někomu pomoct.

Platformu stavíte na takzvaných principech slušnosti, které by měla firma naplnit. Zajímalo by mě, proč takový projekt vůbec vznikl.
Ano, máme několik oblastí, na které se zaměřujeme, a které by v ideálním případě měly firmy naplňovat. Ale život není v žádné oblasti černobílý. To znamená, že se spíš díváme, do jaké míry jej naplňují. Možná narážíte na index slušnosti. Tam je vydefinováno pět oblastí, které firma může řešit. Jednak se díváme na zdraví firmy - jak se jeví vůči svým majitelům, pak na vztah k zaměstnancům, zákazníkům, ke komunitě a k planetě, to znamená životní prostředí. Každá oblast je více rozklíčovaná.

Zmiňovaný index slušnosti, který je východiskem pro hodnocení, si každý zájemce vyplňuje sám a zasílá jej s žádostí o registraci. Jak poté hodnotíte, zda ta firma opravdu slušná je či není?
Vytvořili jsme skupinu lidí ze Slušných firem, které jsou s námi od začátku, a snažíme se to tím udělat objektivnější. Když přijde žádost od nové firmy, rozesílám její index a další dostupné informace všem sedmi lidem ve skupině s otázkou, co na to říkají. S tím, že se zkoumá charakter činnosti, dokumenty, majitelé, vlastnické vazby, veškeré dostupné informace na internetu. Snažíme se dát hlavy dohromady a říct si ano, bereme, nebo je tam ještě někde problém. A pak vysvětlujeme firmě, z jakého důvodu ji zatím nevezmeme a na čem můžou pracovat, aby se za nějakou dobu do spolku dostali.

Stalo se tedy, že už někdo nesplnil podmínky členství?
Ano, stalo. Na začátku jsme sami oslovovali firmy, o kterých jsme mysleli, že by tam měly být. To bylo relativně jednoduché, protože to byl selektivní výběr. Další firmy se k nám dostávaly na doporučení stávajících Slušných firem. To, s kým spolupracujete, je už určitá indicie k tomu, jakým způsobem a na jakých hodnotách pracuje. A pokud je to firma, která se k nám dostane náhodou, a neznáme ji, není na nikoho navázaná, o to víc zkoumáme věci, o kterých jsem mluvila. Nestává se to pravidelně, ale několik firem jsme odmítli s odůvodněním, proč v tuto chvíli ne.

Index slušnosti je inspirovaný z prostředí americké firmy. Přijde mi však v mnoha aspektech podobný principům sociálního podnikání, které také sledují přínos podniku v oblasti sociální, ekonomické i environmentální. V čem se Slušná firma a sociální podnik liší anebo se podobají?
To asi nemůžu říct, protože neznám přesnou definici sociálního podniku. My jsme vycházeli ze zkušenosti firmy Patagonia. Nakladatelství Peoplecomm vydalo v češtině jejich Zodpovědnou firmu. A jak jste se ptala na začátku na ten vývoj, teď se k němu vracím.
Kolega Tomáš Hajzler, se kterým projekt děláme, se spoustu let zabývá dobrým životem, smysluplnou prací. Zprvu se věnoval tématu svoboda v práci. Bylo to tenkrát aktuální, nové, přitažlivé pro spoustu lidí a firem. Ale došel k tomu, že svoboda sama o sobě nic neřeší, ba naopak může být škodlivá. Pokud člověk nepřijme na druhou stranu zodpovědnost, svoboda jednoho může omezovat ostatní. Téma se tedy přesunulo do zodpovědné firmy. Nicméně slovo zodpovědnost se velmi zprofanovalo. Společenská odpovědnost jako taková dostala určitou nálepku. Firmy ji mají často proto, aby si odškrtly něco na papíře a řekly, že ji mají splněnou. Tomu jsme se chtěli vyhnout.
Když jsme přemýšleli o tom, co vlastně chceme a jak to chování chceme pojmenovat, nejblíže tomu nám přišla obyčejná lidská slušnost. Chovat se k ostatním a okolí tak, jak bychom si sami přáli, aby se chovali k nám. A člověk sám o sobě může změnit spoustu věcí, ale má to podstatně menší dopad, než když mění firmy. Tak jsme pozornost zaměřili na slušnost ve firmách a podnikání s tím, že bychom rádi posunuli kulturu českého a slovenského podnikání více směrem ke slušnosti.

Firmy, které chtějí mít vaši značku, musí zaplatit registraci. Co je ten bonus, který za poplatek zájemci získají? Proč bych se měla chtít stát Slušnou firmou?
To záleží na tom, jaký balíček si vyberete. Základ, který firmy dostanou, je, doufám, transparentně uvedený na našich stránkách. Jednak mají možnost prezentace na našem webu, snažíme se šířit jejich názory a potřeby přes Facebook, mají možnost přispívat do blogu. Ty sítě jsou již poměrně účinné.
Myslím, že firmy také velice oceňují osobní setkávání. Zhruba osmkrát za rok pořádáme setkání, kam každá z firem může vyslat dva zástupce. Jsou to čtyřhodinové konference, na které pozveme dva až čtyři lidi k tématu. Polovina míst je vyčleněna pro zástupce Slušných firem a polovina zpoplatněna pro širší veřejnost. Velmi cenné je i propojení firem navzájem. Fungujeme na internetové bázi base campu, kde všechny registrované firmy mají možnost sdílet, ptát se, předávat nápady online. Kromě toho jsme začali dělat exkurze. Kdo chce, může se podívat do provozu nějaké Slušné firmy, vedení zpravidla velmi otevřeně odpovídá na otázky. Dokonce je někdy možnost si práci fyzicky vyzkoušet. A hlavně to lidi sbližuje a vytváří se vztahy.
Ten nejsilnější pocit na začátku byl, že když někdo přicházel do Slušné firmy, říkal: „To je super, že jste. My jsme tu tak sami, jsme divní a ostatní nám nerozumí, protože to chceme dělat jinak.“ A my se snažíme z divných a samostatných firem udělat komunitu, která si navzájem může předat zkušenosti a nemusí každý vyšlapávat stejnou cestičku.

Zmínila jste pravidelná setkání firem. Objevuje se na nich nějaké téma, s kterým se potýkají při snaze podnikat jinak?
Hodně se to překrývá s normálními firmami, ale co je tam navíc, je marketing. Je u těchto firem jiný, protože nepoužívají reklamu v klasickém slova smyslu. Snaží se říkat pravdivé informace, které souvisí s produktem. Nejdou tak na přímo, tak tvrdě a hlavně ne klamavě. Protože většina reklam je spíš o tom přimět člověka koupit si něco, co nepotřebuje. O to těžší je pak najít si své místo na trhu.
Ale chtěla jsem ještě zmínit, že v principech slušných firem se hodnotí i nastavení spolupráce. Nespolupracují s dodavateli, kteří jsou vyloženě zdraví škodící, mají jinak nastavené hodnoty a je jim celkem jedno, jestli látky vyráběli děti nebo ženy v strašných pracovních podmínkách. Nicméně najít úplný ideál, že bude všechno bio, eko, krásné, čisté, lokální, to je taky trochu utopie. Je tedy hodně těžké a diskutované téma najít tu míru, kde to je ještě přijatelné, slušné, smysluplné, a kdy už je to za hranicí, kam se svými hodnotami nechci jít. Kde raději nebudu mít ten byznys, zisk nebo partnera, protože nesouhlasím s tím, jak to dělá.

Mezi svými členy máte i sociální podniky. Myslíte, že to je cílová skupina, kterou by mohl projekt Slušná firma zajímat?
Určitě. Vlastně myslím, že tímto směrem se podnikání bude sunout. A takové náznaky jsou, protože vím, že Ministerstvo práce a sociálních věcí má programy na podporu sociálně solidárních podniků. Už na tato místa to došlo a snaží se to podporovat. Pokud má být svět slušný, tak podle mě musí tímto směrem jít. Bude jenom fajn, že jich bude víc, a když ty příklady bude možné ukázat.

Kolik firem je vůbec zapojených v platformě?
V současné době přes šedesát.

To by se dalo hodnotit za rok fungování jako poměrně vysoké množství.
Je to obrovský kus práce a je to dělané s nadšením a z víry, že to má smysl. Jsem ale ráda také za složení. Nejsou to třeba jen ekologické výroby, služby nebo zaměstnávání sociálně slabších či znevýhodněných. Jsou tam i firmy, které vyrábí sušenky, drogerii, fotografka, ruční výroba kosmetiky. A na druhou stranu je tam i pojišťovna nebo firma, která učí lidi finanční gramotnosti. Ten záběr, který členové pokrývají, je velmi široký a za to jsem ráda. To bychom chtěli udržet.

 

Autorka: Lucie Kunstová
Foto: Pixabay, Creative Commons CC0

 

Článek byl vytvořen v rámci projektu Podpora sociálního podnikání v ČR, registrační číslo CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_016/0006098.

 


Patička - Kontakt

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Oddělení sociálního podnikání
Karlovo náměstí 1359/1, Praha 2
Projekt Rozvoj ekosystému sociálního podnikání
Tel.: 770 116 520
Kontaktní osoba:
Gabriela Kurková
Email: gabriela.kurkova@mpsv.cz 

eumpsv

Copyright 2024 © Ministerstvo práce a sociálních věcí, Rozvoj ekosystému sociálního podnikání (RESP), registrační číslo - CZ.03.02.02/00/22_004/0001397.