24. 9. 2014

Výlet do Trutnovské zeleně I. - Ostrov přírody

Trutnovská zeleň je obecně prospěšná společnost, která se zabývá zaměstnáváním osob znevýhodněných na trhu práce a hlásí se k principům sociálního podnikání. Cílovou skupinou, které se věnuje, jsou bezdomovci, romské etnikum a zdravotně znevýhodnění. Práci jim poskytuje tím, že je zaměstnává v lesním hospodářství - na dvou pozemcích patřících společnosti pečují o intravilán a extravilán, třídí elektroodpad, případně skartují archivní papír aj. Své zelené prostory společnost dále využívá k praktické výuce environmentalistiky. Po čtyřech letech fungování společnosti se její ředitelka Terezie Mertlíková rozhodla na jednom z pozemků postavit lesní mateřskou školku, k otevření dojde 1. září 2014.

Můj výlet do Podkrkonoší
Do Trutnova jsem se dostala vlakem ze zaprášené Prahy. A musím říct, že tím spíš mě při příchodu do zeleně umlčela ta diametrální odlišnost. Paní Mertlíková na mě čekala přímo na nádraží, vřele mě přivítala a rovnou jsme jely „mezi stromy“.

Naučná stezka pro mě začala již právě při cestě autem, kde jsem měla jedinečnou možnost z úst paní Mertlíkové slyšet o historii města, jeho okolí a o jiných zajímavostech. Už tu jsem poznala, že Podkrkonoší a příroda vůbec je pro paní Mertlíkovou srdeční záležitost. „To já to tady miluji. A kdybyste teprv viděla, jaký mám výhled z ložnice“, svěřila se s úsměvem na tváři.     

Po relativně krátké cestě autem následovala cesta pěší, po naučné stezce Ostrov přírody – uvnitř rozlehlého oploceného pozemku. Přijela jsem v pozdním odpoledni, proto jsem se nesetkala s žádným ze zaměstnanců. Měla jsem ale s sebou výborného průvodce – paní Mertlíkovou, která se podělila o znalosti z environmentalistiky, k doplnění výkladu pak posloužily přehledně zpracované obrázkové tabule a také mi ukazovala, které úpravy na pozemku zaměstnanci z cílových skupin provedli, co dělají průběžně a jaké úpravy je čekají v nejbližších měsících (např. oprava pozorovatelny). Na otázku „Proč zrovna tato cílová skupina?“ ředitelka promptně odpověděla: „Po určitou dobu jsem pracovala v probační a mediační službě a to byl asi největší impuls. Chtěla bych pomoct lidem, kteří nemají střechu nad hlavou a jsou na všechno sami.“  

Bohužel jsem Trutnovskou zeleň navštívila v čase veder, ve vysušené tůni jsme tak nenašly žádnou vodu. Na cestě zelení dál jsme přestávaly být osiřelé, postupně se k nám přidávali oslíci, ovce a nakonec i dva koně… všechna tato ohromně zvědavá zvířata nás provázela až na druhý konec Ostrova. Připadala jsem si jako v Noemově arše. „Pigi, opovaž se! To bacha, ona za Vámi takhle půjde a najednou do Vás trkne… ta je trochu drzá.“ Téměř o každém ze zvířat jsem se tak něco dozvěděla. Když přešla řeč na oslíka Toníka, „…ten je ještě mladý…“, povídala paní Mertlíková, v tu ránu však oslík Toník začal dorážet na „svou“ oslici, skákat na ní a… některé věci si čtenáři budou muset domyslet :-).

Okruh po arše pokračoval dál k malému příbytku, který slouží jako pozorovatelna – další z výtvorů zaměstnanců z cílových skupin. Za pozorovatelnou nás najednou provázela spousta motýlů. Hned se ukázaly mé neznalosti. Když mi moc nešlo poznávání druhů motýlů, tak jsem rozhovor zkusila stočit jiným směrem: „Tolik kopřiv!“. A najednou mi došlo, kolik a jak krásných jich tu opravdu roste…  „Miluju kopřivový čaj!“, neváhala jsem říct nahlas. „Však si nasbírejte!“ „Jé, tak to budu moc ráda!“. „Umyjte si hlavu…“, řekla mi paní Mertlíková. „Prosím?“ „No, umyjte si v tom hlavu, ne?“ … nechápavě jsem se na ni otočila… „To Vás, Evo, maminka neučila, že vývar z kopřiv je skvělý na vlasy?“. Pojmenovávaly jsme byliny, stromy, tolik znalostí na jednom místě… pokud máte rádi sebevzdělávání, oceníte!

„Sledovali to tady a chodí sem mnozí biologové, ornitologové a badatelé, je tu na jednom místě tolik biotopů, že to láká odborníky z celé republiky“, vysvětlovala mi Terezie.

Na základě spolupráce s okolními školami a školkami o. p. s. postupně rozvíjela nápad zavést praktickou environmentální výuku. První pozemek, na kterém výuka probíhá a který jsem shora popsala, je dle mého soudku skvělým místem, kde na malém prostoru jde (nejen) dětem předat opravdu mnoho. Myslím, že to je věru záslužná činnost, hlavně když si uvědomíte, jak rapidně se v posledních letech snížil počet dětí trávících svůj volný čas venku.

Postupně jsme uzavřely kruh a došly zpět k bráně do Ostrova, kde se již delší dobu plánuje stavba lesní mateřské školky – možnosti pro děti pobýt v přírodě delší dobu, poznávat faunu i flóru a vůbec způsob, jak nenásilnou formou dostat dětem vědomosti z environmentalistiky pod kůži. Ale o školce čtěte podrobněji v druhém díle článku „Výlet do Podkrkonoší II.“

Autor: Eva Dorňáková

 


Patička - Kontakt

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Oddělení sociálního podnikání
Karlovo náměstí 1359/1, Praha 2
Projekt Rozvoj ekosystému sociálního podnikání
Tel.: 770 116 520
Kontaktní osoba:
Gabriela Kurková
Email: gabriela.kurkova@mpsv.cz 

eumpsv

Copyright 2024 © Ministerstvo práce a sociálních věcí, Rozvoj ekosystému sociálního podnikání (RESP), registrační číslo - CZ.03.02.02/00/22_004/0001397.