Největší „sekáč“ řídí z invalidního vozíku
Kateřina Zajícová pečuje o téměř 2letého syna Petříka a 11letou dceru Verunku. Kromě toho je majitelkou velké prodejny s použitým šatstvem. Takových podnikatelek, kterým se daří skloubit práci s péčí o rodinu, je už dnes hodně. Paní Katka to má však těžší, protože je zdravotně postižená. Po dětské mozkové obrně se pohybuje na elektrickém invalidním vozíku, jen kratší vzdálenosti se jí daří překonávat s pomocí berlí nebo přidržujíce se kočárku. Její podnik funguje jako chráněná dílna. Pro mladou ženu z Krnova bylo přirozené dát práci lidem, které potkal podobný osud jako ji. Zaměstnává lidi s handicapem.
„Manželka ráda obrážela sekáče a různé výprodeje. Tyto dvě věci dohromady ji přivedly na myšlenku otevřít si second hand,“ říká manžel podnikatelky Radek Zajíc. Nyní, po narození jejich druhého potomka, je řízení podniku hlavně na něm.
Pan Radek dříve provozoval velký obchod s nábytkem v Karviné. Protože rodině se tam příliš nelíbilo, prodal ho a přestěhovali se do Krnova, odkud muž pocházel a kde manželé měli dům. V Krnově koupili objekt s nebytovými prostory. Nejdřív se je snažili pronajmout, když se však nenašel vhodný zájemce, pan Radek nabídl manželce, aby si otevřela vlastní „sekáč“. Nejdřív to byla pouze kamenná prodejna se čtyřmi zaměstnanci, od roku 2013 také elektronický obchod. „Od člověka, od kterého jsme koupili vybavení, jsme dostali jako přídavek i e-shop. Tehdy byl malý a nevýznamný,“ vzpomíná začátky Radek Zajíc. Dnes má jeho žena kamennou prodejnu, kde zaměstnává 7 lidí a největší e-shop se second-handem v České republice a údajně i v Evropě. Pracuje v něm cca 50 zaměstnanců. Většina z nich (kolem 85 %) jsou lidé zdravotně postižení. Zajícovi mají na skladě vždy minimálně 50 tis. položek, což klade vysoké nároky na technické, zvláště softwarové vybavení. Nedávno si museli nechat vyrobit software na míru, protože existující programy pro second-handy nestačily na takové množství zboží a nastavených filtrů. „Na internetu, pokud chcete být vidět, tak musíte hlavně pracovat s marketingem a reklamou. Reklama stojí spoustu peněz. Aby se to zaplatilo, tak musíte mít hodně zboží, abyste měli hodně zboží, musíte mít hodně zaměstnanců, kteří je zpracují. Když máte hodně zaměstnanců, musíte hodně prodávat a tím pádem hodně peněz dávat do reklamy. Ta spirála jede pořád nahoru. Výsledkem je, že nyní zaměstnáváme cca padesát lidí,“ říká Radek Zajíc.
Kateřina Zajícová přiznává, že postižení ji hodně omezuje v každodenním životě, zvláště pak v péči o malé dítě. Naučila se však s handicapem žít. Díky tomu, že využívá prostředky a pomůcky, které ji mnohé usnadňují, žije svůj život naplno. A umožňuje plnohodnotný život i jiným lidem s postižením. Neodrazuje ji ani poměrně složitá byrokracie. Kromě tržeb samotných je totiž podnik závislý na financování z dotací. Hendikepovaní lidé nemají takovou výkonnost jako lidé zdraví. Musí se jim práce přizpůsobovat, hledat a hlavně také bývají často nemocní. Dotace jsou z různých zdrojů – z úřadu práce, evropských sociálních fondů atd. „Na jednu stranu je prima, že existuje systém dotací, umožňuje mi to zaměstnat daleko více lidí, než bych za normálních okolností zaměstnala, na druhou stranu tito lidé vždy mají nějaké omezení – proto taky jsou ty dotace – a je s tím tolik papírování, že si kolikrát říkám, zda to má smysl,“ zamýšlí se podnikatelka. Hned ale dodává: „Vždy znova a znova docházím k závěru, že to smysl má. Ne kvůli penězům, ale pro ten pocit, že pomáháme lidem najít své místo ve společnosti, vytváříme určitou funkční komunitu, která namísto běhání po sociálkách a úřadech pracuje na něčem, co má smysl.“
„Celý byznys stál spoustu peněz. Návratnost bude kdoví kdy. Máme ale obrovský benefit, který si užíváme – to, že jsme dali možnost a šanci lidem najít práci, která je baví, ve které jsou spokojeni a na kterou stačí,“ hodnotí společné podnikání Radek Zajíc.
Tvorba článku je financována z projektu MPSV Podpora sociálního podnikání v ČR, registrační číslo: CZ.1.04/3.1.00/04.00011.
Text: Danuta Chlupová
Foto: Archív Kateřiny Zajícové
