Klastr má před sebou mnoho úkolů
Česlav Santarius je v Moravskoslezském kraji známou osobností v sociálních službách. Již delší dobu se aktivně angažuje také v rozvoji sociálního podnikání. Nejdříve jako ředitel Slezské diakonie v Českém Těšíně zakládal sociální podniky v rámci této organizace, nyní působí ve funkci viceprezidenta Klastru sociálních inovací a podniků SINEC.
V roce 1990 jste se spolupracovníky začal budovat Slezskou diakonii. Vznikly desítky středisek zaměřených na sociální služby. Uvažovali jste už tehdy, v začátcích, také o zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce?
Uvažovali – a hlavně jsme viděli na příkladu Německa, že to může fungovat. Tam i těžce postižený člověk je zapojený buď do terapie, anebo do nějakého pracovního výkonu. Zárodky sociálního podnikání ve Slezské diakonii vypadaly tak, že jsme postavili dílny v Českém Těšíně-Žukově, kde jsme začali zaměstnávat zdravotně postižené. Vznikl samostatný subjekt – Ergon, který nyní působí v průmyslové zóně v Třinci. Jeho součástí jsou také prádelny a čistírny. Později jsme zřídili Chrpu v Krnově, které se nyní velice dobře daří. Aktuálně se již nevěnuji sociálnímu podnikání ve Slezské diakonii, ale zkušenosti, které jsem nasbíral, se snažím předávat dál v rámci Moravskoslezského kraje. V rámci klastru SINEC hledáme možnosti, jak pomáhat sociálním podnikům. Spolupracujeme i s místními akčními skupinami. Tyto skupiny mají určité finanční zdroje z ministerstva zemědělství. Máme představu, že by mohly vznikat typické zemědělské sociální podniky zaměřené na tradiční regionální výrobky, udržení lokálních tradic apod.
Co je cílem a jaké jsou úkoly Klastru sociálních inovací a podniků?
Obecně je klastr organizační forma sdružující neziskové nebo jiné organizace – samostatné subjekty, které spojují stejné cíle. Snažíme se o výměnu zkušeností mezi členy klastru, ale chceme působit také navenek. Snažíme se přesvědčit podniky i úřady, aby místo placení odvodů do státního rozpočtu volily raději náhradní plnění v případě, že nezaměstnávají předepsané procento lidí se zdravotním postižením. To znamená, aby kupovaly výrobky nebo odebíraly služby od podniků zaměstnávajících zdravotně hendikepované. Zjistili jsme například, že Krajský úřad moravskoslezského kraje a jeho příspěvkové organizace odvádějí ročně z toho titulu 3 miliony Kč do státního rozpočtu. Ty peníze by přitom mohly zůstat v našem kraji a pomoci sociálním podnikům. Proto jsme zpracovali katalog podniků, které mohou poskytovat náhradní plnění a nabízíme jej zaměstnavatelům. Uvažujeme už o vyšší formě této služby – zřízení call centra, kde by operátor spojil firmu hledající náhradní plnění s podnikem, jež může nabídnout právě ty výrobky nebo služby, které hledá. Máme také představu, že by náš klastr mohl spolupracovat s jinými zájmovými klastry, které by sociálním podnikům mohly poskytnout výrobní program. Naplňování našich cílů není ale jednoduché. Ne vždy se setkáváme se zájmem. Nedávno jsme chtěli zorganizovat v sídle Hospodářské komory v Ostravě setkání s firmami. Nikdo z pozvaných se na akci nepřihlásil, takže se nekonala. Musíme se snažit přesvědčit podniky i úřady, že nákup náhradního plnění je pro ně výhodnější než sankční odvody do státního rozpočtu – a to hned z několika důvodů: zaprvé získají za své peníze to, co stejně potřebují koupit, zadruhé pomohou podnikům zaměstnávajícím lidi s postižením.
Kolik členů má váš klastr? Jsou to jen sociální podniky?
Nyní jsou členy Klastru už 34 subjekty. Kromě sociálních podniků jsou mezi nimi např. Kvalifikační a personální agentura Třinec a Vysoká škola sociální v Havířově. Navázali jsme úzkou spolupráci s Ekonomickou fakultou Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě. Na této fakultě působí tzv. Slunečnice – organizační složka, která pomáhá hendikepovaným studentům před nástupem na školu i v průběhu studia, měla by jim také pomáhat s hledáním zaměstnání. Napadlo mě, že by v rámci klastru mohl ve spolupráci se Slunečnicí vzniknout projekční útvar, který by psal projekty pro klastrové podniky a po určité době fungování případně i pro jiné subjekty, kterým by je mohl nabízet jako náhradní plnění. Na psaní těchto projektů by se vyškolili právě hendikepovaní absolventi vysoké školy, případně další zájemci.
Tvorba článku je financována z projektu MPSV Podpora sociálního podnikání v ČR, registrační číslo: CZ.1.04/3.1.00/04.00011.
Text a foto: Danuta Chlupová
