Sociálním podnikům se brzy zpřístupní mikroúvěry

Mikrofinancování je světově užívaný koncept. Jeho cílem je poskytnout relativně malé půjčky na rozjezd podnikání znevýhodněným skupinám, které by na ně jinak nedosáhly. Proč tento finanční nástroj zavádí MPSV i u nás, jaké náklady bude možné úvěrem pokrýt nebo kdy je v plánu mikroúvěry zpřístupnit podnikům, zodpověděla Linda Maršíková z oddělení projektů sociálního podnikání MPSV.

Proč MPSV zavádí nástroj mikrofinancování pro sociální podniky?
Když se zeptáte subjektu, zda chce dotaci anebo úvěr, je odpověď jasná. Dotace je nenávratnou podporou, kdežto úvěr se musí vrátit. Dotace vytváří závislost, pasivitu, často jsou brzdou kreativity. Navíc evropské fondy nejsou nekonečné a objevují se signály, že se částky na dotace budou postupně snižovat a přesouvat do dalších členských zemí, které potřebují stimul už víc než my. Na to musíme reagovat.
Sociální podniky se postupně etablují ve skutečné konkurenceschopné podniky, i když s přesahem pomoci znevýhodněným. Proto dozrál čas, aby se představily i na finančních trzích, dokázaly se tam lépe orientovat a časem získaly i běžný úvěr.

Jaká bude maximální možná částka a další podmínky čerpání mikroúvěru?
Z předběžného posouzení konceptu mikrofinancování vyplývá, že strop mikroúvěru, který se pohybuje ve výši 650 tisíc, by spoustě sociálních podniků již nestačil. Je zájem o úvěry na větší finanční částky. Takže spodní hranice by byla zhruba na úrovni 500 tisíc a horní až ke 20 milionům. Je to představa a konkrétní podmínky se budou domlouvat s bankou.
Pak by v podmínkách byl nižší až nulový úrok, který by byl odvislý od aktuální situace na finančních trzích. Byl by nastavený odklad splátek, kdy počítáme minimálně s půl rokem od zahájení čerpání úvěru, aby se produkt nebo aktivita, na kterou se čerpá, mohl nastartovat a podnik mohl splácet. Zároveň i odklad splátek, pokud by v průběhu splácení nastal nějaký problém. Další výhodou oproti standardním úvěrům by bylo bezplatné poradenství podle toho, co bude subjekt potřebovat.

Jaký je strop pro dobu splácení úvěru?
Byl plánován na šest, zvažujeme však až deset let. Strop splácení není dán koncem operačního programu, ze kterého půjdou peníze, ale dohodou s bankou. Ta musí úvěry poskytnout do konce programu, tedy do roku 2021, ale sama si na základě našich požadavků stanoví, jak dlouho mohou žadatelé splácet.

Víte už, jaká instituce bude úvěr poskytovat?
V rámci zkoumání jsme se potkávali s komerčními bankami, ale pro ně plánovaný objem prostředků a i sociální podniky jako takové nejsou v tuto chvíli tak zajímavé, protože teď je situace na finančních trzích dobrá. Z posouzení vzešlo, že bychom měli nejlépe využít Českomoravskou záruční a rozvojovou banku (ČMZRB), která bude považována po probíhající transformaci za národní rozvojovou banku. Ale tento její statut je potřeba potvrdit nařízením, které zpracovává Evropská komise. Nařízení mělo být hotové k 1. 1. 2018, ale bohužel není. Předpoklad je teď polovina roku 2018. To je to, na co čekáme.

Jaký je tedy reálný termín, kdy by sociální podniky mohly začít žádat o úvěry?
Dá se očekávat, že od vydání nařízení to bude trvat přibližně půl roku. Takže nyní se pohybujeme ke konci roku 2018, ale je otázkou, zda Evropská komise splní termín, který je stále prezentován jako předpokládaný.

Jak bude zabezpečeno, aby se podniky nedostaly do situace, kdy by získaný úvěr jejich stav zhoršil, protože třeba nebudou schopné splácet?
Alfou a omegou celého předpokládaného nastavení je to, že se potenciální příjemci úvěru a jejich podnikatelský záměr musí dobře přezkoumat. Úspěchem je úvěr i neposkytnout, a to právě proto, abychom podnik neuvrhli do ještě větších problémů. A součástí by mělo být nejen poradenství v průběhu čerpání úvěru, ale i před ním. Ať už banka, nebo nějaký další subjekt, by pomohl zpracovat záměr, na který se úvěr bere, do takové podoby, aby byl životaschopný a bylo možné ho splácet.

Bude poradenství povinná součást úvěru?
Pravděpodobně nějaké minimální ano. Mluvím například o třech hodinách, kdy si žadatelé nastaví s bankéřem obsluhu úvěru. Například co dělat, když chci splatit dřív nebo posunout splácení, když se dostanu do problémů, kdy si mám říct o další poradenství. Povinné tedy bude především to finanční. Chceme totiž, aby se nám hlásily i subjekty zkušené, které poradenství, co se týče jejich podnikatelských aktivit, nepotřebují.

Jaké podniky podle Vás budou o úvěr žádat. Dosáhnout na něj i ty malé o několika lidech?
Určitě ano. To je právě díra na trhu, kterou chceme zaplnit. Česká spořitelna a Komerční banka teď ve spolupráci s Evropskou komisí a jejich programem na podporu sociálních inovací poskytují mikroúvěry mimo jiné i sociálním podnikům. Ale využívají k hodnocení klasický risk scoring jako u běžných firem. A bohužel úspěšnost těchto malých firem nebo firem s krátkou historií je velmi nízká. Chceme právě tím, že poradíme a budeme podnik provázet úvěrem, pokud to bude potřebovat, pustit do úvěrování i subjekty, které by na běžném finančním trhu na úvěr nedosáhly.

Budou podniky něčím ručit?
Nebudou. My budeme krýt riziko banky do určité úrovně a samozřejmě i banka do toho vstupuje s určitým rizikem.

Podle navrhovaného konceptu má mikrofinancování běžet souběžně s dotacemi. Budou se vzájemně kombinovat, nebo jaký je účel jejich souběhu?
Úvěr jako takový je pro všechny možné podniky, jak pro nové, tak i zavedené. Kdežto dotace, které poskytujeme, jsou pouze pro nové podniky nebo nové aktivity podniku. Takže souběh tam je možný pouze za předpokladu, že to bude nový podnik. Očekáváme, že si pravděpodobně podnik nebude brát jak dotaci, tak úvěr, protože by se dostal do docela zásadní finanční závislosti. Většinou bude mít jedno nebo druhé.
Až budeme zahajovat poskytování úvěrů, chceme na určité období stopnout dotace. Aktuálně pomalu dobíhá klasická grantová výzva, plánované ukončení je stanoveno v listopadu letošního roku. Dá se tedy očekávat, že nastane období, kdy nebudou poskytovány dotace, abychom si ověřili, které subjekty mají zájem o úvěr a jestli nám z podpory nevypadávají ty úplně nové podniky. Evidujeme totiž klesající zájem o dotace na podporu sociálních podniků. I proto si takto chceme ověřit, jestli by úvěr nebyl vhodnější. Pokud ale zjistíme, že určité typy sociálních podniků nejsou při žádostech o úvěr úspěšné, tak se zase nastartuje výzva klasická.

Změní se tím i administrativní zátěž pro podniky?
Slibujeme si významné snížení zátěže, protože dotace už jsou dnes opravdu administrativně náročné. V rámci průzkumů nám mnoho subjektů řeklo, že už o ně žádat nechce, protože administrace s tím spojená je děsí. Úvěr ze své podstaty i tím, že ho podnik splácí, má úplně jinou míru dokazování a administrace. Velkou míru vykazování vůči nám bude mít banka. Ale příjemce úvěru bude dávat pravděpodobně roční uzávěrky a primárně splácet.

Bude součástí žádosti o úvěr i podnikatelský plán, jak je tomu nyní u dotací?
Ještě nejsme rozhodnutí ohledně formy. Aktuální vzor podnikatelského plánu je zatížen jakousi nechutí ho vyplňovat. Na druhou stranu je to dokument, podle kterého si i běžný podnik promyslí, jestli mu to za to stojí a časem se mu podnikání vrátí. Dá se tedy očekávat, že podnikatelský plán bude i přílohou žádosti o úvěr, ale zjednodušený. Ne dvacetistránkový popis, ale spíš finanční rozvaha a předpoklad návratnosti investice.

Bude nějak omezený účel čerpání úvěru, třeba především na investice?
Naopak budou omezeny investice, protože Operační program Zaměstnanost, ze kterého podpora primárně půjde, je určen na jiné věci. Budeme se pohybovat maximálně v padesáti procentech úvěru na investici, zbytek půjde na provoz nebo aktivity typu marketing, nákupy malého vybavení, mzdy.

Jaké jsou zkušenosti s modelem mikrofinancování sociálních podniků v zahraničí?
Obecně je trend implementace finančních nástrojů v Evropě na vzestupu. V západních členských zemích EU se používají i sofistikovanější finanční nástroje, úvěrové mechanismy jsou nejčastějším řešením v postkomunistických zemích. Velmi úspěšné je v oblasti podpory sociálního podnikání Polsko. Aktuálně spustili už druhé kolo úvěrování, využívají mohutně poradenství, regionální síť podpůrných center pro sociální podniky a úspěšnost je opravdu veliká. Mají takzvanou default rate, nedobytné úvěry, tedy to, co se jim nevrátí, asi deset procent, což je z pohledu rizikovosti podniků prakticky zázrak. Takže to funguje a fakt, že se rozjíždí druhé kolo, je známkou toho, že program nastavili dobře. Tam se tedy hodně inspirujeme.

 

Autorka: Lucie Kunstová
Foto: Pixabay, Creative Commons CC0

 

Článek byl vytvořen v rámci projektu Podpora sociálního podnikání v ČR, registrační číslo CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_016/0006098.