Workshop 2: Zkušenosti s legislativní upravou sociálního podnikání u našich sousedů

Zkušenosti s legislativní úpravou sociálního podnikání ve Slovinsku, na Slovensku a v České republice byly tématem jednoho z workshopů na konferenci Sociální podnikání v ESF+ pořádané Ministerstvem práce a sociálních věcí 11.10.2018.

Vystupující:

Michal Polák - Slovensko, Nena Dokuzov - Slovinsko, Luka Rajcic - Chorvatsko, Robert Herák - Agentura pro sociální začleňování

Moderovala: Petra Francová

Cílem workshopu bylo zjistit, jaké jsou zkušenosti se zákony o sociálním podnikání v zemích našich sousedů a získat podněty pro připravovaný český zákon. Ve Slovinsku byl již tento zákon novelizován, na Slovensku je nově schválen a zavádí se do praxe a v České republice nás teprve čeká mezirezortní připomínkové řízení. 

Tématem workshopu byla legislativa, která je sice důležitá, ale evokuje spíše suchopárnost a nudu. To se rozhodně ale nedalo říci o průběhu tohoto setkání. Zaujalo každého, kdo se ho zúčastnil, a pokud by to čas dovolil, diskuze by pokračovala mnohem déle, než na ní byl vymezený čas.

Inspirace od sousedů pro českou legislativu o sociálním podnikání

Situace v ČR

O připravovaném českém zákonu o sociálním podniku hovořil Robert Herák z Agentury pro sociální začleňování při Úřadu vlády ČR, který je jeho gestorem. Představil jeho hlavní body, které jsou obsahem přiložené prezentace. Zákon má být předložen v paragrafovém znění do mezirezortního připomínkového řízení do 31.12.2018 a poté by měla vzniknout do 6 měsíců strategie sociálního podnikání. Jejím vytvořením je pověřeno MPSV, které má být také správcem agendy. Zákon je koncipován jako zastřešující. Definuje sociální podnik a integrační sociální podnik, zavádí jejich registr a Radu pro rozvoj sociální ekonomiky. Na konci jsou vyjmenované možné oblasti podpory včetně jejich poskytovatelů, jedná se ale jen o obecný výčet. Návrhy konkrétních benefitů mají být uvedeny ve strategii. Zatím se počítá s novelizací zákona o veřejných zakázkách, který by umožnil vypisovat pro integrační sociální podniky tzv. vyhrazené veřejné zakázky. Tím by došlo k plnému využití možností, které dává integračním sociálním podnikům evropská směrnice o veřejných zakázkách (prezentace z konference ke stažení zde).

Situace na Slovensku
Zasvěcený výklad podal Michal Polák z Ministerstva financí, který je hlavním tahounem zákona na straně státní správy. Zákon je platný od 1.7.2018 a vznikl za vydatné pomoci široké pracovní skupiny složené ze všech stakeholdrů. Je pojat velkoryse a je poměrně komplikovaný. Dalo by se dokonce říci, že je opakem minimalistického českého zákona. V současné době se připravuje vznik Institutu pro sociální ekonomiku, který je ukotven v zákoně a bude zpracovávat výklady zákona, metodiky a příručky. Definici sociálního podniku řešili formálně až ke konci a převzali ji z Programu pro zaměstnanost a sociální inovace EaSI, který je evropským finančním nástrojem. Podle této definice má mít sociální podnik také pozitivní společensky prospěšný dopad. Nově zavedli kategorii předvstupního sociálního podniku, který má nárok i na určitou finanční podporu. Pokud se z něj stane časem sociální podnik, tato podpora se zvětší. Zákon kromě řady benefitů (např. dílčí daňové úlevy nebo snížená sazba DPH) počítá se vznikem Slovenského investičního holdingu, který bude trvalým finančním nástrojem (evropské podpůrné finanční nástroje mají omezenou dobu trvání). Na rozdíl od českého zákona můžou být na Slovensku kromě registrovaných sociálních podniků také sociální podniky neregistrované (u nás se bude moci nazývat sociálním podnikem pouze ten, který bude zaevidován v registru). V době konání konference byl zatím zaregistrován pouze jeden sociální podnik, protože se řeší počáteční administrativní potíže. Na přijetí zákona panovala všeobecná politická shoda, i když jeho aplikace nebude jednoduchá. Slovenský zákon by mohl být v některých věcech inspirativní i pro nás v ČR. Určitě se vyplatí sledovat, co se na Slovensku v oblasti sociálního podnikání děje. Prezentaci pana Poláka naleznete zde.

Situace ve Slovinsku

Zasvěcený výklad podala Nena Dokuzov, která prošla řadou pozic při správě evropských fondů na straně státní správy a nyní je ve vedení Národní asociace pro sociální ekonomiku. Slovinsko přijalo zákon o sociálním podnikání již v roce 2011. Podle tohoto zákona přísluší sociální podnikání pod Ministerstvo ekonomického rozvoje a technologií. Tento zákon provázela od samého začátku řada problémů. Před třemi roky začala politická reprezentace ve Slovinsku sociální podnikání prosazovat a od té doby se děje mnoho zajímavých věcí. Byla schválena novela zákona o sociálním podnikání, která také výrazně upravila definici a nyní mají místo sociálních podniků podniky se společensky prospěšným obsahem. Měření dopadu je povinné. Byl k tomu vytvořen prováděcí předpis a metodiky. Důraz není kladen na zaměstnance, ale na podnikání. Je vytvářeno podpůrné prostředí, tj. ekosystém sociálního podnikání včetně podpory síťování na všech úrovních, budování kapacity, mentoringu, výměny zkušeností atd. Ve spojení se sociálním podnikáním padala slova jako družstevnictví, podpora vzniku start-upů, sociální inovace, nové technologie, blockchain a možnost odkoupení podniku zaměstnanci. Nena Dokuzov nás vybízela, abychom se více zapojovali do mezinárodních iniciativ, v nichž čeští zástupci často chybí – např. Monitorovací komise na sociální ekonomiku v Lucembursku, GECES (Expert Group on Social Economy and Social Enterprises při Evropské komisi) nebo nově vznikající Jihovýchodní iniciativa pro sociální ekonomiku, která propojuje země jihovýchodní Evropy a Slovinsko je její vůdčí silou.

Diskuze na závěr
Účastníci workshopu se shodli na tom, že se jim líbí širší pojetí sociálního podnikání v obou zemích a že není dobré se zaměřovat pouze na integrační sociální podniky. Zaujalo je, že zákonné úpravy v obou zemích obsahují kategorii „předvstupního“ sociálního podniku, který také dostává určitou podporu. Považují za důležité zabývat se celým ekosystémem sociálního podnikání, který vytváří příznivé podmínky pro rozvoj celého sektoru. Bylo by dobré se více zapojovat do mezinárodní spolupráce, protože je velmi podnětná, přináší inspiraci i pro české prostředí a jsou pro nás zajímavé zejména zkušenosti našich sousedů.

Autorka: Petra Francová
Foto: Pixabay, Creative Commons CC0

 Text byl vytvořen v rámci projektu Podpora sociálního podnikání v ČR, registrační číslo CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_016/0006098.