Články

Workshop 1: Co by mělo být podporováno v oblasti sociálního podnikání
5. 11. 2018

Workshop 1: Co by mělo být podporováno v oblasti sociálního podnikání

Moderovaná diskuse k tomu, jak bylo vše v podpoře sociálního podnikání nastaveno doposud a jak by to mohlo být v budoucnu. 

Vystupující:
Svatava Škantová - MPSV, zástupce Krajského úřad Pardubického kraje, Karel Rychtář - TESSEA
Moderuje: Martina Macurová

 

Sociální podniky navrhují zachovat dotace pro rozjezd a posílit odborné poradenství

Co by mělo být podporováno v dalším programovacím období, bylo tématem jednoho z workshopů na konferenci Sociální podnikání v ESF+ pořádané Ministerstvem práce a sociálních věcí.
Účastníci diskuse se po shrnutí příkladů dobré praxe bavili o potřebě metodické a rozvojové podpory i mimo dotační programy. Stejně tak vidí jako důležité vzdělávání, síťování, propojování s oborníky i zavedení dobře nastaveného zákona o sociálním podnikání.
K návrhu podpory v dalších obdobích formou finančních nástrojů pak odborníci z praxe přišli s vlastní vizí. Doporučují zavést možnost mikroúvěrů pro rozvoj stávajících podniků a pro nově vznikající spíše pokračovat v poskytování podpory formou dotačních programů.

 

Zkušenosti z terénu

Workshop vycházel z několika příkladů dobré praxe, které úvodem účastníci sdíleli. Zmíněn byl například dotační program Pardubického kraje určený pro sociální podniky. Ty v něm mohou získat až 150 tisíc korun na pokrytí poměrně širokého spektra nákladů. Podpořené podniky si na programu cení především úzkého kontaktu s donátorem a toho, že se jeho zástupci se vydávají do terénu a navštěvují provozy sociálních podniků.
Podobný grant poskytují také České Budějovice, kde bylo letos otevřeno také téma sociálního podnikání na konferenci. Dále byl zmíněn i Moravskoslezský kraj, Praha a Královéhradecký kraj. Ten prostřednictvím svojí příspěvkové organizace CIRI působí osvětově v tématu sociálního podnikání.

 

Mikroúvěry i dotace

Důležitým bodem diskuse o podpoře v dalším programovacím období byl plán MPSV ukončit dotační podporu a nahradit ji mikroúvěry. Důvodem je pokles počtu žadatelů o dotace a změna jejich okruhu - z neziskových organizací na komerční podniky, pro které často není dotační podpora nezbytným zdrojem. Mimo to má mikroúvěr více motivovat k přechodu do černých čísel, protože podnik musí peníze vrátit.
Zkušenosti odborníků z praxe však ukazují na to, že sociální podniky mají z konceptu mikroúvěrů obavy. Někteří účastníci proto navrhují zachování obou forem podory a jejch přidělování dle stadia podnikání. Podle nich by finanční nástroje mohly sloužit pro rozvoj stávajících podniků, ale pro nově vznikající subjekty doporučují zachování dotační podpory formou projektů. Dalším návrhem pak bylo ponechat finanční instrumenty v roli ministerstva a grantovou podporu přesunout do kompetence krajů.

 

Účel zákona

Účastníci workshopu také upozornili na to, že je nutná synergie na všech polích kolem sociálního podnikání. V současnosti totiž dobře funguje iniciativa jednotlivců i na úrovni krajů, ale chybí politická podpora sociálního podnikání z vyšších míst.
V souvislosti s tím bylo zmíněno téma zákona o sociálním podnikání. Ten by totiž měl přinést kromě registru a benefitů i závazek vlády k tvorbě strategie, posílení uznání tématu na politické i výkonné úrovni.
Podle účastníků by měl zákon dobře definovat, kdo je sociální podnik. V současnosti se totiž setkávají s tím, že jako sociální podnikatelé vystupují i organizace, které na daných principech ve skutečnosti nefungují a trpí tím celé odvětví. Zákon by je podle zúčastněných měl dokázat vyselektovat a podpořit prestiž oboru.

 

Odborné rady jsou k nezaplacení

Diskusí se také prolínalo téma velkého přínosu a důležitosti nefinanční podpory sociálních podniků. Jak bylo v diskusi zmíněno, nově zaváděné mikroúvěry s sebou právě ponesou právě i masivní poradenství v těchto oblastech. Zástupci sociálních podniků dál volají i po propojování v rámci oboru a existenci sítě odborníků na témata od marketingu po právo, ideálně na lokální úrovni.
Dalším z navrhovaných řešení z praxe bylo například zavedení institutu sdíleného managementu pro sociální podniky. Dále zazněla třeba možnost propojení s podnikatelskými inkubátory v krajích, jak má v plánu i již zmiňovaný Pardubický kraj. Podle diskutujících jsou pak také vítány možnosti vzdělávání v podobě kurzů nebo postgraduálních programů.

 

 

Autorka: Lucie Kunstová
Foto: Pixabay, Creative Commons CC0

Text byl vytvořen v rámci projektu Podpora sociálního podnikání v ČR, registrační číslo CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_016/0006098.

 

 

Kontakt

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Oddělení zahraniční zaměstnanosti
Karlovo náměstí 1, Praha 2
Projekt Podpora sociálního podnikání v ČR pokračuje
Tel.: 770 116 520/519
Kontaktní osoba:
Gabriela Kurková
Email: gabriela.kurkova@mpsv.cz 

Copyright 2018 ©

Ministerstvo práce a sociálních věcí, Podpora sociálního podnikání v ČR, registrační číslo CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_016/0006098.