PTL aneb Příběh tvoří lidé
13. 12. 2018

PTL aneb Příběh tvoří lidé

V Senožatech na Vysočině sídlí sociální podnik PTL, s.r.o. Sklízí úspěchy na poli on-line marketingu, zaměstnává osoby se zdravotním postižením a významně se podílí na rozvoji sociálního podnikání na Vysočině. Za tím vším stojí Vít Skála (48). „Jsem jednatel, majitel, obchodní ředitel, ekonomický ředitel, manažer, pracovní asistent, specialista SEO, specialista na PPC, analytik a možná jsem na ještě něco zapomněl,“ představuje se s úsměvem. V rozhovoru se s námi podělil o své zkušenosti se sociálním podnikáním, nastínil, jaké překážky v podnikání překonává, a na závěr také odhalil, jaké poselství se skrývá za zkratkou PTL.

 

Přetransformovali jste komerční firmu na sociální podnik, což není úplně obvyklá cesta. Co vás k tomu vedlo?

Odpovědět na tuto otázku musím trochu zeširoka. Od roku 1999 aktivně podnikám. Vyzkoušel jsem toho docela dost. Od tvorby webových stránek, přes dotační a podnikatelské poradenství, až po řízení velkého profesního spolku o několika tisících členech, tvorbu politických analýz a strategické plánování. Pořád jsem ale v sobě nějak měl, že samotná práce, budování něčeho (firmy, organizace, strategických dokumentů) nebo vydělávání třeba i slušných peněz není to, co je v životě nejdůležitější.
Během posledních 15 let jsem se více věnoval CSR, etice v podnikání a také sociálnímu podnikání, které mi přijde jako nezbytný prvek tržního hospodářství. Když jsem opakovaně pomáhal druhým založit sociální podnik, povzbuzoval jsem je, ať se do tohoto druhu podnikání pustí, vyvstala logická otázka. Proč se do toho nevrhnu sám, když je to tak skvělé a potřebné?
V roce 2015 jsem učinil zásadní rozhodnutí, které totálně změnilo mé další životní směřování. Stál jsem před úvahou, zda založit zcela nový právní subjekt nebo využít společnost, kterou jsem měl už z dřívějška, nicméně v posledních 10 letech zakonzervovanou a prakticky nevyvíjející žádnou činnost. Nakonec mi přišlo jako jednodušší oživit původní společnost, zvláště když činnost budoucího sociálního podniku měla být původní činnosti blízká. V podstatě tak stačilo vyřídit jeden notářský zápis a sociální podnik byl založen.

 

Jaká je vaše cílová skupina a kolik lidí z cílové skupiny podnik zaměstnává?

Zaměřujeme se na osoby se zdravotním handicapem. Počet zaměstnanců u nás kolísá. Začínali jsme s pěti OZP, pak jsme se vyhoupli na sedm, abychom se po určité krizi zredukovali na tři. Nyní ovšem opět zaměstnáváme 5 OZP a 1 OZZ. Ještě do konce roku se rozšíříme o dalšího OZP a od ledna pravděpodobně ještě o jednoho, možná dva. K tomu konečně přibude i pracovní asistent. Nyní jsme tedy na počtu, který byl cílový v rámci projektu OPZ, ale určitě budeme v blízké době navyšovat.
Zájem o práci v PTL, s.r.o. mě překvapil. Při úvodním plánování jsem měl dost obavy, zda vůbec nějaké zaměstnance na poměrně sofistikovanou práci, kterou děláme, v této cílové skupině najdu. Ani první konzultace s úřadem práce nebyly příliš optimistické. Ale nakonec právě díky velmi dobré spolupráci s Úřadem práce v Pelhřimově se podařilo hned na začátku najít více schopných lidí, než kolik jsem mohl zaměstnat.
Zájemců o práci je více než jsem schopen uspokojit. Pořád máme cca 5 lidí v záloze, kteří splňují parametry, rádi by nastoupili, ale žel, ekonomicky a manažersky si větší rozvoj v tuto chvíli nemůžeme dovolit. Lidi na práci u nás láká především možnost práce z domova. Ono to sice není tak idylické, jak si mnozí myslí, ale zvláště pro OZP to je velmi atraktivní forma zaměstnání.

 

V čem jsou jeho výhody a nevýhody práce z domova?

Zaměstnancům se ušetří každodenní namáhavé cesty do zaměstnání a spolu s prací na zkrácený pracovní úvazek to umožňuje dobře skloubit práci s různými zdravotními vyšetřeními, nutností častých pracovních přestávek a nerovnoměrného pracovního výkonu ovlivněného kolísáním zdravotního stavu.
O výhodách a nevýhodách průběžně přímo naši zaměstnanci publikují na portálu: http://nabidka-prace-z-domova.cz.
Je však důležité uvědomit si, že tato forma práce není pro každého. V tomto rozhovoru není prostor jít do detailů, ale ukážu to na příkladu jedné naší zaměstnankyně. Ta při práci z domova z důvodu přehnané pečlivosti neustále prací trávila mnohem více času, než odpovídalo jejímu pracovnímu úvazku. To pak vedlo k problémům doma i ke zhoršení jejího zdraví. Posléze jsme to nastavili tak, že jako jediná má zákaz pracovat z domova. Chodí pravidelně na určité hodiny do kanceláře, kde si odpracuje svůj čas a doma již na práci nesáhne. Po zavedení tohoto striktního režimu se její psychická pohoda a celkové zdraví zlepšilo.
Je škoda, že stávající legislativa práci z domova příliš nenahrává a pořád musíme bojovat s tím, abychom před úřady nevypadali jako nějaká podvodná fiktivní firma. Přiznám se, že to je velmi frustrující a vyčerpávající a jestli někdy se sociálním podnikáním skončím, bude to z důvodu nesmyslné byrokratické zátěže.

 

Jaké služby nabízíte a kdo jsou vaši zákazníci?

Specializujeme se na on-line marketing. Tzn. živíme se reklamou, což není úplně populární činnost. Nicméně je to činnost potřebná s ještě hodně dlouhou budoucností. Působíme na velmi konkurenčním trhu, kde jsou snadno a rychle měřitelné výsledky. Optimalizujeme webové stránky z pohledu vyhledávačů, tzv. SEO, realizujeme tzv. PPC kampaně, upravujeme texty z pohledu čtivosti (copywriting), spravujeme účty na sociálních sítích (zejména Facebook, Instagram). Jsme certifikovaným partnerem Google (AdWords) a úzce spolupracujeme i se Seznamem (kampaně v Sklik a na Firmy.cz), děláme i kampaně na Facebooku, byť momentálně s arogancí této sítě dost zápasíme.
Naši zákazníci jsou převážně soukromé firmy. A to jak drobní živnostníci, tak i střední a velké firmy s několika stovkami zaměstnanců. Pracujeme i pro vysokou školu. V menší míře spolupracujeme též s některými neziskovými organizacemi. Kupodivu našich služeb až na pár výjimek příliš nevyužívají sociální podniky. Až tedy na školení, která jsme začali v posledním roce realizovat a na která jsou velmi dobré ohlasy.
Primárně usilujeme o místní rozměr a nejvíce zákazníků máme z Kraje Vysočina a z Jihomoravského kraje. Pracujeme ovšem též pro pražskou univerzitu a významného zákazníka máme i v U.S.A.
Povzbudivé je, že obrat nám každoročně roste a nyní se pohybujeme kolem půl milionu Kč měsíčně. To jsme v prvním roce činnosti neměli ani za celý rok.

 

Využili jste k rozjezdu sociálního podnikání grantů EU, případně nějakých jiných dotačních prostředků?

Na rozjezd jsme použili dotaci z OPZ. Jelikož jsme měli projekt krátký a začínali jsme mezi prvními, byli jsme první ukončený projekt v tomto programovém období. Projekt nám skončil 30. 9. 2017. Právě po ukončení projektu jsme prošli určitou krizí. Tu se ale podařilo překonat a nyní už jedeme plně na ekonomické soběstačnosti pouze s podporou Úřadu práce dle §78. Ta u nás ovšem činí jen malý zlomek celkových nákladů firmy. Naše platy nikdy nebyly na výši minimální mzdy a i při zkrácených úvazcích si o dotaci 75 % mzdových nákladů můžeme nechat jen zdát.

 

Kde jste sbírali zkušenosti?

Jak jsem říkal na začátku rozhovoru, problematikou sociálního podnikání se sám zabývám dlouhodobě. Nejvíce zkušeností jsem ovšem nabral během vlastního sociálního podnikání. Potvrdilo se, že praxe je nejlepší pro potvrzení teorií. Prakticky všechny kritické faktory, které jsem předpokládal, že se mohou objevit, se objevily a byla pro mě velká škola adekvátně na ně reagovat.
Od začátku naší činnosti spolupracujeme se sociálním podnikem Akrobrab, s.r.o. z Ledče nad Sázavou. Před několika měsíci jsem se začali s představiteli několika sociálních podniků na Vysočině pravidelně scházet. Jsou to přátelská neformální setkání, kde si vzájemně vyměňujeme zkušenosti, informace a je to i určitá forma povzbuzení. Říkáme si, že asi nastal čas, abychom toto naše neformální setkávání více formalizovali a ještě více jej rozšířili.

 

Spolupracujete také s MAS?

Úzce spolupracujeme s MAS Společnost pro rozvoj Humpolecka. A to tak, že náš sociální podnik byl zvolen předsedou této MAS. I tuto nominaci jsme se zaměstnanci diskutovali a usnesli se na tom, že máme tuto roli přijmout. Je to sice určitá časová zátěž zejména pro mě, a to na úkor právě sociálního podniku, ale všichni zaměstnanci si uvědomili, že to je určitá prestiž pro celou firmu. Oceňuji, že zaměstnanci trpělivě snáší i mé občasné přílišné zaneprázdnění. Spolu s MAS Společnosti pro rozvoj Humpolecka jsme organizovali konferenci o sociálním podnikání v Humpolci v roce 2016, z čehož plynul MAS i určitý finanční benefit. MAS nám pomohla s propagací konference o sociálním podnikáním v roce 2018, podílíme se na tvorbě Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v regionu Humpolecka, kde je MAS nositelem této strategie, a vzájemně propagujeme své aktivity. MAS informuje o našich službách a my zas sdílíme informace o činnosti MAS. Nyní za podpory MAS připravujeme nový sociální podnik v Humpolci.

 

Ucházíte se o veřejné zakázky?

Na veřejné zakázky bychom si troufli, ale zatím se nám nepodařilo na vhodnou narazit. Daří se nám opakovaně vítězit ve výběrovém řízení jedné univerzity, ale to je tak všechno. V našem oboru jsou veřejné zakázky státních institucí zpravidla spojené s rozsáhlým komplexem marketingových aktivit (kromě PPC kampaní též reklama v novinách, na billboardech atd.) a na to jsme příliš malá firma.

 

Kladete důraz na zapojení zaměstnanců do chodu podniku. Jak to funguje v praxi?

Máme pravidelné porady a nástroje pro instantní on-line komunikaci, kde otevřeně řešíme veškeré záležitosti ohledně sociálního podniku. Společně jsme vytvářeli naši vlastní marketingovou strategii, hodnoty, na kterých chceme stát i vizi firmy. Diskutujeme o nových oblastech, které se otevírají a říkáme, zda se do nich a za jakých podmínek pouštět. Oproti klasické komerční firmě v sociálním podniku totiž nejsou zaměstnanci pro firmu, ale firma pro zaměstnance. Takže když se usneseme, v jaké oblasti by zaměstnanci chtěli více rozvíjet své aktivity, já pak na tuto činnost sháním zakázky. Jednou jsem udělal to, že jsem tuto úvodní konzultaci trochu odbyl a přinesl jsem zajímavou zakázku v oblasti, která zaměstnancům nesedla. Musel jsem to pak horko těžko realizovat sám a za pomoci externích subdodavatelů.
Společně řešíme i personální otázky. Např. rozšiřování o další zaměstnance. Říkáme si, v jaké oblasti potřebujeme tým posílit. Jde o to, aby se nikdo necítil nepříjemně, že mu třeba ve firmě roste konkurence, ale aby každý vítal případného kolegu, se kterým bude sdílet nabyté zkušenosti. Personální otázky jsou pro mě asi jedny z nejtěžších, ale snad už i v této oblasti máme největší problémy za sebou.
Samozřejmostí je společná práce na zakázkách. Novou zakázku si vždy představíme a rozdělíme si práci dle specializace každého zaměstnance. Obvykle se do každé zakázky zapojí celá firma, každý svou malou specializovanou částí.
Při rozhodování se vždy snažíme dobrat konsensu. Tj. aby s výsledným závěrem byli spokojeni všichni. Tato forma „řízení“ zabírá čas a občas to není úplně produktivní. Ale už se nám podařilo vybudovat poměrně stabilní tým, všichni jsme se naučili komunikovat, efektivně používáme on-line nástroje, takže už nám to jde rychleji než v prvních dvou letech.
Nedávno jsme takto řešili, zda se pustit do zcela nové oblasti podnikání. Nakonec padlo rozhodnutí, že ano, společně jsme vymysleli název nového sociálního podniku a těšíme se na nové výzvy.

 

Jak se daří sociálnímu podnikání na Vysočině? Má Váš kraj, co se týče sociálního podnikání, nějaká specifika?

V říjnu proběhla na Vysočině konference o sociálním podnikání, na jejíž organizaci se náš sociální podnik velmi aktivně podílel. Sami jsme organizovali podobnou, byť menší, konferenci už v roce 2016 v Humpolci. Co do počtu mi přijde, že je zde slušný základ sociálních podniků, ale určitě se ještě uživí i další. Oproti jiným krajům máme asi nevýhodu v tom, že zde zatím neexistuje nějaká cílená systémová podpora sociálnímu podnikání. Od jiných sociálních podniků víme, že příspěvkové organizace kraje nejen že sociální podniky nezvýhodňují, ale spíše je diskriminují. Jak jinak si vysvětlit, že nedají sociálnímu podniku zakázku, byť nabízí cenu nižší než běžná komerční firma při garanci stejné nebo vyšší kvality služeb.
Velkým specifikem je město Třebíč, které je dobrým příkladem nejen v oblasti sociálních služeb, ale i v oblasti spolupráce města a sociálních podniků. Kéž by se tento způsob spolupráce rozšířil i do dalších měst a celého kraje.
My bychom také rádi více spolupracovali s Krajem Vysočina a jsme rádi, že snad v souvislosti s letošní konferencí se začíná blýskat na lepší časy. Kraj při organizaci této konference využil služeb tří různých sociálních podniků a vše klaplo na jedničku. Kéž by to tak mohlo být i u jiných akcí, které kraj pořádá.

 

Potýkáte se při Vašem podnikání s nějakými překážkami?

Ano. Těch překážek a problémů je celá řada. Jedna se vyřeší, druhá přijde. Kromě těch klasických problémů, kterým čelí každý podnik jako získávání vhodných zakázek, komunikace se zákazníky, zajištění cash-flow, interpersonální problémy mezi zaměstnanci apod. musíme řešit ještě další problémy spojené hlavně se zdravotním stavem zaměstnanců.
Často se stává, že najednou někdo „vypadne“, a to i na relativně dlouhou dobu v řádech týdnů nebo měsíců z důvodu komplikované nemoci nebo zhoršení už tak ne příliš dobrého zdravotního stavu. Potřebovali bychom mít na každou pozici dva lidi, aby bylo možné takový výpadek snadno pokrýt. Toto logické řešení se ale ukázalo jako ekonomicky neudržitelné. Není možné platit zaměstnance, pokud není plně pracovně vytížen a když je vytížen, tak pak na něj není možné převést práci druhého zaměstnance, který nenadále vypadne. V komerčních firmách se to takto běžně řeší a zaměstnanci musejí v takových situacích snášet přesčasy a několikatýdenní extrémní zatížení. To v sociálním podniku možné není, protože v takovém případě i ten dosud zdravý zaměstnanec zkolabuje.
Základem úspěchu sociálního podniku je zajistit stabilní pracovní podmínky pro každého zaměstnance s co nejméně změnami v průběhu pracovního týdne.
Zatím jsem plně nepřišel na to, jak tuto situaci systémově vyřešit. Prozatím tyto výkyvy vyrovnávám sám, což ovšem není ideální a dlouhodobě udržitelné řešení. Přeci jen získávat zakázky, komunikovat se zákazníky, řešit veškerou administrativu, rozvíjet vedlejší strategické aktivity, a navíc suplovat operativní činnosti jednoho až dvou zaměstnanců se vždy někde negativně projeví.
Dlouhodobě stabilním řešení bude nejspíše ještě další rozšíření podniku o zaměstnance mimo cílovou skupinu, kteří budou flexibilnější pro vykrytí pracovních výkyvů.
Sám se nedomnívám, že by sociální podniky měly být existenčně závislé na veřejné podpoře. Byť se to jeví jako nejjednodušší řešení a u řady sociálních podniků to tak je. Řešení vidím spíše v dlouhodobých zakázkách od subjektů veřejné sféry. Pokud tyto zakázky budou realizovány za slušnou cenu a budou pokrývat existenční provozní náklady sociálního podniku, vydělá na tom jak veřejná sféra, tak osoby znevýhodněné na trhu práce.
A pořád řeším podporu dle §78. I když se systém už hodně zjednodušil, pokud chce podnik více než základní minimum na mzdy, je to tak administrativně náročné, že já osobně na to nemám čas ani nervy. Přicházíme tak čtvrtletně o desítky tisíc Kč, které bychom asi při větší snaze mohli od Úřadu práce získat. Ale raději věnuji čas komunikaci se zákazníky a shánění nových zakázek než dokazovat, že tuto pomůcku a tento náklad opravdu potřebuji pro zaměstnance s handicapem. Chápu, že stát musí svou pokladnu pečlivě hlídat, proto bych raději viděl podporu formou obchodního plnění s jasně měřitelným přínosem než byrokraticky nepřívětivé dotace.

 

Co se skrývá za názvem PTL?

Přiznám se, že je jen velmi málo lidí, kteří znají původní význam této zkratky. Spolu se zaměstnanci jsme v úvodu našeho sociálního podnikání dali těmto písmenům výklad „Příběh tvoří lidé“. Tento slogan je možné chápat ve dvou smyslech. Jednak ukazuje, že součástí každého životního příběhu jsou lidé jako živé osobnosti, které mají své city a potřeby. A dále naznačuje, že jsme to my sami, kteří utváříme naše životní příběhy. Někdy máme tendence odvolávat se na nějakou vyšší moc, která si s námi zahrává. A právě osoby s handicapem by k tomuto stěžování si měli nejvíce důvodů. Jsou to i naši zaměstnanci, kteří ke svému zdravotnímu postižení přišli bez vlastního zavinění a během krátkého okamžiku se jim zcela změnil další život. Ale vážím si toho, a to je to, co mi dodává energii do práce sociálního podnikatele, že to tito lidé nevzdávají a jdou dál. Svým nastavením, sebezapřením a konkrétní aktivitou píší svůj životní příběh dál a svými každodenními rozhodnutími jej utvářejí. Je na každém z nás, kudy se náš životní příběh bude ubírat. Podstatné není to, jak se postaví okolí k nám, ale jak my se postavíme k okolí a výzvám, které nás potkají. A tohoto pojetí a přístupu se snažíme využívat i při tvorbě a nastavování reklamních kampaní, což má poměrně úspěch.

Ale vašemu serveru prozradím i původní název zkratky PTL. Ta totiž vznikla už v roce 2000, když jsem tuto společnosti zakládal. To jsem ještě o sociálním podnikání moc nevěděl, ale už tehdy jsem si uvědomoval určité vyšší životní principy. Jedná se o zejména v U.S.A. hojně využívanou zkratku křesťanského výrazu „Praise the Lord“. Tento výraz vyjadřuje, že vše, co děláme, bychom měli dělat s ohledem na to, že jednou každý budeme skládat účty někomu většímu, než jsme my sami nebo nějaký pozemský šéf. Neměli bychom se za žádný skutek stydět, vše bychom měli dělat s vědomím, že nic nezůstane skryto a dříve nebo později každá aktivita i myšlenka vyjde na světlo. A je v tom i určitá vděčnost za vše, co člověk dostává. Ať už v materiální oblasti nebo v oblasti příležitostí a osobního prožitku. A je to venku.

 

Sestava zaměstnanců PTL v srpnu 2017

 

 

Autorka: Lenka Malá
Foto: archiv PTL

Článek byl vytvořen v rámci projektu Podpora sociálního podnikání v ČR, registrační číslo CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_016/0006098.

 


Patička - Kontakt

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Oddělení sociálního podnikání
Karlovo náměstí 1359/1, Praha 2
Projekt Rozvoj ekosystému sociálního podnikání
Tel.: 770 116 520
Kontaktní osoba:
Gabriela Kurková
Email: gabriela.kurkova@mpsv.cz 

eumpsv

Copyright 2024 © Ministerstvo práce a sociálních věcí, Rozvoj ekosystému sociálního podnikání (RESP), registrační číslo - CZ.03.02.02/00/22_004/0001397.