Články

Už tři roky umožňujeme nastartovat sociální podnikání v Pardubickém kraji
20. 12. 2017

Už tři roky umožňujeme nastartovat sociální podnikání v Pardubickém kraji

Pardubický kraj již rozdělil mezi čtyřicet projektů sociálních podniků 4,5 milionu korun. Až 200 tisíc korun na rozvoj sociálního podniku. To mohou získat žadatelé z Pardubického kraje v rámci jeho speciálního dotačního programu. Jak vznikal, co je klíčové při výběru úspěšných žadatelů a jak se podpora bude vyvíjet do budoucna, nám v rozhovoru prozradil Pavel Šotola, radní Pardubického kraje zodpovědný za sociální péči a neziskový sektor.

Program podpory sociálního podnikání již funguje od roku 2015. Mezi kraji je to poměrně unikátní program. Zajímalo by mě, jak k němu Pardubický kraj dospěl.
Nápad vznikl u nás kraji, když jsme hovořili s těmi, kteří už začali rozvíjet sociální podnikání a s těmi, kteří o něj měli zájem do budoucna. Chtěli jsme tomu dát systémovou podporu a vážnost, protože sociální podnikání má velký potenciál pro společnost. Je pravda, že na žádný podobný program, kterým bychom se nechali inspirovat odjinud, jsme nenarazili, proto jsme dva roky věnovali rozsáhlé přípravě našeho programu.
Během let 2014 a 2015 jsme uspořádali deset vzdělávacích seminářů na téma zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce, sociálního podnikání a společensky odpovědného zadávání veřejných zakázek. Proběhlo také školení pro sedm našich zaměstnanců a v závěrečné fázi jsme uspořádali dva semináře pro vážné zájemce o sociální podnikání. A abychom platformu měli silnější, navázali jsme spolupráci s Krajskou hospodářskou komorou a Koalicí nevládek Pardubicka, což je zastřešující organizace pro neziskové organizace v kraji. Potom jsme také vyrazili na zkušenou do zahraničí a navázali velmi dobrou spolupráci v této oblasti s naším partnerským regionem Centre – Val de Loire ve Francii.

Jak jste tvořili podmínky podpory? Inspirovali jste se dotacemi na sociální podnikání z ESF?
V evropském programu jsme hledali především jak definovat sociální podnikání. Velkým handicapem v této oblasti je chybějící legislativa. To vidím jako největší problém. Bavíme se tu o něčem, co není zakotveno v legislativě, ale má to velký celospolečenský význam a zároveň se na to dají sehnat evropské finanční prostředky. Funguje to tak, že dotyčný subjekt se buď hlásí k myšlence sociálního podnikání, nebo se za sociální podnik prohlásí s tím, že naplňuje principy sociálního podniku. My jsme se inspirovali definicemi a možnostmi podpory, nicméně jsme si nedělali ambici, že bychom těm evropským programům konkurovali, což nejde vzhledem k objemu finančních prostředků. Spíš jsme je chtěli doplňovat.

Bylo tedy záměrem kraje vypsat tento program třeba i jako možnost kofinancování evropských dotací? Výše dotace od Pardubického kraje může činit až 200 tisíc korun, což je poměrně vysoká částka.
Naším cílem bylo vytvořit program, který bude lépe dostupný. Není například tak administrativně zatěžující. Samozřejmě tam jsou mnohem menší peníze než v evropských programech. Přispíváme na to, co může podniky nastartovat k tomu, aby se pustily do většího projektu, který by si zafinancovaly z evropských prostředků. Jednou z podporovaných aktivit totiž je i zpracování nebo aktualizace byznys plánu, což považujeme za to nejzákladnější, co sociální podnik musí mít hned na začátku, pokud má dobře fungovat. Díky krajské dotaci se tak podnik může připravit na čerpání evropských prostředků na další rozvoj.

Jaké projekty nebo činnosti jsou nejčastěji mezi podporovanými?
Je to velmi různé. Za ty tři roky jsme podpořili celkem čtyřicet projektů částkou 4,5 milionu korun. Máme širokou cílovou skupinu, takže se mohou hlásit sociální podniky ze všech oblastí pracující téměř se všemi cílovými skupinami. Máme tu žádosti od sociálního podniku, který provozuje cukrárnu a zaměstnává lidi s duševním onemocněním. Dále například Květnou Zahradu, která získala dotaci na zpracování ovoce či výrobu sýrů. Ti zase pracují s mladými dospělými, kteří opouštějí dětské domovy, domy na půl cesty a podobně. Poskytli jsme i dotaci na zajištění stáží v sociálním podniku, což je také jedna z podporovaných aktivit. Chceme tak mladým lidem především s handicapem ukázat, že mají po skončení třeba i základní školy šanci se uplatnit třeba na chráněném trhu práce. Podpořili jsme i pekárnu, knihařství, zahradnictví, dřevovýrobu, prádelnu, výrobu zdravotních matrací, apod. Je to opravdu podpora široké působnosti sociálních podniků. A mezi tím jsou i podpořené byznys plány pro ty, kteří zvažují, že by do sociálního podnikání šli, ale ještě si nejsou jistí.

Mezi podporované aktivity tedy patří investiční i neinvestiční náklady?
V dotačním programu máme mezi uznatelnými náklady tvorbu a aktualizaci byznys plánu, pořízení investičního a neinvestičního majetku sociálního podniku. Pak je tam podpora části mzdových nákladů zaměstnanců – asistentů, kteří pomáhají cílovým skupinám, pokud se to nekryje s podporou úřadu práce. Podporujeme i specifické vzdělávání znevýhodněných pracovníků, které je zaměřené na jejich osobní rozvoj. Přispíváme i na úpravu pracovního místa nebo pracovního nástroje pro konkrétního pracovníka a také na zajištění stáží a praxí studentů a absolventů z daných cílových skupin.

Co je tím klíčovým kritériem, podle kterého se vybírají úspěšní žadatelé?
Především nám podniky musí předložit buď celý byznys plán, nebo výpis z něj. Tam by mělo být popsáno, jestli je podnik životaschopný. Zároveň nám musí v žádosti uvést, jaký přínos bude mít realizace konkrétního projektu na rozvoj sociálního podniku, na cílovou skupinu a tak dále. Musíme tam vidět efektivitu po realizaci podpořeného projektu.

Jsou tedy podniky, které využijí dotaci na tvorbu byznys plánu a v dalších letech pak žádají o prostředky pro jeho realizaci?
Určitě, podpora může být dlouhodobá. Stalo se nám ale třeba, že někdo v jednom roce žádal jak na tvorbu byznys plánu, tak i na rozjezd podniku. Tam jsme ale řekli ne. Nejprve je třeba zpracovat byznys plán a pak se teprve uvidí, jestli ten podnik bude životaschopný. V případě, že ano, tak si může požádat o dotaci na jeho realizaci v dalším roce.

Již proběhla tři programová období, za která jste určitě posbírali různé zkušenosti. Vidíte nějakou změnu nebo viditelný dopad programu na sociální podnikání v kraji?
Každá taková podpora sociální podnik posouvá kupředu. Podniky pracují s různými cílovými skupinami, což je samo o sobě velmi náročné. Pokud my podniky podpoříme v tom, že pomůžeme vytvořit potřebné zázemí, potom se mohou věnovat více dané cílové skupině, zaměstnancům, mohou nabízet třeba více výrobků, zvyšovat kvalitu výroby. Tím pomáháme rozvoji. Už nedělají věci takzvaně na koleni, ale mohou se více profesionalizovat. Je pravda, že řada sociálních podniků vzniká i z neziskových organizací a poskytovatelů sociálních služeb, a je potřeba, aby se uměly jinak nastavit. Poskytovat sociální službu a provozovat sociální podnik je úplně něco jiného, i když se to může velmi dobře doplňovat.

Jakou právní formu mají žadatelé o podporu sociálního podniku nejčastěji?
Většinou se jedná o žadatele s právní formou ústav, obecně prospěšná společnost či spolek a dále také společnosti s ručením omezeným, fyzické osoby a družstvo.

Jak řeší kraj udržitelnost projektu?
V dotačních pravidlech konkrétně stanovené období nemáme. Pro nás je důležitý byznys plán, ze kterého je udržitelnost patrná, když je dobře zpracovaný. Musí tedy být zřejmá životaschopnost a efektivita podniku. A pokud daný podnik už nějaký rok dobře funguje, tak je to také známkou udržitelnosti. Podle našich průzkumů, na kterých se také podílela i Akademie věd ČR, je v kraji kolem čtyřiceti sociálních podniků a převážnou většinu již známe díky častému kontaktu při vzdělávacích akcích, návštěvách podniků a vzájemné komunikaci. Krajský dotační program má finanční prostředky omezené a je koncipován jako podpůrný a motivační, proto se snažíme žadatele nezatěžovat jak administrativně, tak i tvrdostí podmínek. Samozřejmě u evropských projektů jde o milionové podpory, a tak požadavky musí být jistě náročnější.

Jak se bude podpora sociálních podniků v Pardubickém kraji vyvíjet do budoucna?
Program máme od začátku nastavený zeširoka co do právní formy žadatelů i cílových skupin zaměstnanců, ale každý rok trošičku dolaďujeme podporované aktivity. Od příštího roku chceme rozšířit podporu o marketing sociálních podniků. Letošní rok jsme rozšířili právě o možnost stáží studentů, což je hodně zajímavé. Zatím nechceme měnit cílové skupiny, částky nebo spoluúčast, kterou nyní požadujeme ve výši třiceti procent.

V sociálním podnikání vidíte budoucnost. Máte nějakou zkušenost s tím, že by to tak vnímaly i jiné kraje a žádaly vás třeba o spolupráci při zavedení podobného programu, jako má Pardubický kraj?
Sociální podnikání má obrovský potenciál pro rozvoj a také přináší velkou přidanou hodnotu celospolečenského významu. Zatím se na nás nikdo neobrátil, ale my bychom se tomu nebránili. Rádi se podělíme o získané zkušenosti.

 

Autorka: Lucie Kunstová
Foto: https://www.pardubickykraj.cz/pavel-sotola

Článek byl vytvořen v rámci projektu Podpora sociálního podnikání v ČR, registrační číslo CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_016/0006098.

 

Kontakt

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Oddělení zahraniční zaměstnanosti
Karlovo náměstí 1, Praha 2
Projekt Podpora sociálního podnikání v ČR pokračuje
Tel.: 770 116 520/519
Kontaktní osoba:
Gabriela Kurková
Email: gabriela.kurkova@mpsv.cz 

Copyright 2018 ©

Ministerstvo práce a sociálních věcí, Podpora sociálního podnikání v ČR, registrační číslo CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_016/0006098.