Sociální podnikání


Otázky a odpovědi

Nejčastější otázky, na které se nás ptáte. Co je sociální podnikání? Jaké právní formy u nás máme? Jaké jsou jejich výhody a nevýhody? Je možné získat nějaké finanční prostředky pro sociální podnikání? A kde?



Co je sociální podnikání?  

  • jsou to podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí
  • hraje důležitou roli v místním rozvoji a často vytváří pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním nebo společenským znevýhodněním
  • zisk je z větší části použit pro další rozvoj sociálního podniku
  • pro sociální podnik je stejně důležité dosahování zisku i zvýšení veřejného prospěchu

 

Co je sociální podnik

  • chce dělat věci jinak a lépe, tj. prvotní motivace vychází z odlišného hodnotového žebříčku zakladatelů a managementu
  • většinu z případného zisku vrací zpět do podniku nebo ho věnuje na společensky prospěšné účely
  • respektuje zájmy a individuální potřeby svých zaměstnanců, usiluje o jejich identifikaci se sociálním podnikem
  • zpravidla zaměstnává znevýhodněné osoby (integrační sociální podnik), není to ale podmínkou
  • je nezávislý, spolupracuje s místní komunitou a zainteresovanými skupinami (stakeholdery), chová se partnersky

 

Co není sociální podnik

  • sociálním podnikem není automaticky každý zaměstnavatel, který se takto označí umí podnikat a respektuje ekonomickou realitu, podnikání je základem většiny jehofinančních zdrojů
  • není to každý společensky odpovědný podnik (tzv. CSR), protože ten bývá zřízen primárně za účelem zisku
  • není to nestátní nezisková organizace (dále jen NNO), která si přivydělává prodejem výrobků nebo služeb, ale podnikatelské projevy NNO mohou být základem sociálního podniku
  • není to sociálně terapeutické pracoviště (zpravidla NNO), protože se jedná v zásadě o službu klientům a nejde v ní o zaměstnávání v ekonomickém smyslu
  • integračním sociálním podnikem nemusí být automaticky každý zaměstnavatel s více než 50 % osob se zdravotním postižením
  • není to nadnárodní společnost ani její část, případně podnik na této společnosti závislý

 



Jaké právní formy u nás máme? Jaké jsou jejich výhody a nevýhody?  

Při zakládání sociálního podniku je třeba učinit zásadní rozhodnutí, tedy zvolit tu správnou právní formu.
Velmi často jsme dotazováni, jaká právní forma je pro sociální podnik vlastně nejlepší. Na tuto otázku neexistuje jasná odpověď a zakladatelé by si to měli dobře rozmyslet.

společnost s ručením omezeným

výhody: jednoduchý způsob řízení, důvěryhodná právní forma pro banky i pro účetní a daňové poradce
nevýhody: počáteční vklad 200.000 Kč

akciová společnost

výhody: disponuje větším kapitálem, důvěryhodná právní forma pro banky
nevýhody: vysoký základní kapitál - min. 2.000.000 Kč

OSVČ

výhody: jednoduché založení, jednoduché rozhodování
nevýhody: OSVČ ručí při bankrotu svým majetkem

družstvo

výhody: kolektivní demokratická forma rozhodování – zpravidla jeden člen jeden hlas
(zákon umožňuje i jiné rozdělení či kombinaci členství právnických i fyzických osob), počáteční vklad jen 5.000 Kč
nevýhody: některé banky a většina právníků má s družstvy malé zkušenosti, v očích státní správy naopak mívají vyšší kredit

sociální družstvo

výhody: novinka od roku 2014, vychází vstříc principům sociálního podnikání, v zásadě se jedná o družstvo, které se může rozhodnout pro „čistou“ formu sociálního podniku
nevýhody: transparentní akceptování principů sociálního podniku zatím nemá protiváhu ve výhodách na trhu ani v podpoře státu, právní experti mají rozporné postoje, některé podmínky mohou být pro podnikání překážkou, chybí zkušenosti

obecně prospěšná společnost

výhody: transparentní právní forma s pojistkami proti zneužití, celý případný zisk se vrací zpět do hlavní činnosti organizace
nevýhody: poměrně složitý způsob založení a řízení, pro banky to není důvěryhodná právní forma ve spojení s podnikáním

ústav

výhody: založen za účelem provozování společensky nebo hospodářsky užitečné činnosti, jednodušší komunikace se správní radou než v o.p.s.
nevýhody: zatím nejsou s touto právní formou zkušenosti

církevní právnická osoba

výhody: zázemí
nevýhody: pro banky to není důvěryhodná právní forma ve spojení s podnikáním, struktura řízení není vhodná pro podnikání

spolek (dříve občanské sdružení)

výhody: vedle funkčních místních společenství je to ideální základ a podhoubí sociálního podniku, pokud se jedná o velké stabilní o.s., má podnik dobré zázemí
nevýhody: o.s. není vhodné pro podnikání, někteří dárci a finanční instituce neposkytují o.s. na podnikání finanční podporu, pro banky to není důvěryhodná právní forma pro podnikání

nadace              

je od 1. 1. 2014 upravena v občanském zákoníku. Nově tak platí, že může podnikat, pokud podnikání představuje pouhou vedlejší činnost a výtěžky podnikání slouží jen k podpoře jejího účelu

výhody: může být založena k trvalé službě společensky nebo hospodářsky užitečnému účelu

nevýhody: nadační jistina musí mít hodnotu minimálně 500.000 Kč, důsledkem jejího trvalejšího snížení pod tuto hranici je zánik nadace



Jaká je historie sociálního podnikání v ČR?  

V České republice má "sociální podnikání" dlouhou tradici hlavně na venkově. Už na území Habsburské říše byla česká kulturní a hospodářská identita založena na dobrovolnických aktivitách občanské společnosti. Byla vytvářena aktivní činností malých a středně velkých podniků, výrobních a spotřebních družstev, spolků, vzájemných či obecných záložen a družstevních kampeliček.

V době velké hospodářské krize v průběhu 20. a 30. let 20. století úloha těchto družstev a společností ještě posílila. Tradice sociální ekonomiky byla přerušena totalitním vývojem v průběhu války a po roce 1948.

Po roce 1989 byla snaha obnovit u nás autonomní družstevní sektor, ale až po roce 2000 lze zaznamenat nástup tématu sociální ekonomiky tak, jak ho u nás vnímáme v současné době.

Sociální podnikání je na vzestupu všude ve světě a každá země ho přizpůsobuje svým historickým kořenům, své tradici, mentalitě a kultuře. Rozvíjí se ve všech zemích EU a je čím dál tím více podporováno Evropskou komisí. I v Evropě existují rozdíly mezi státy, např. v zemích na jihu Evropy převažují sociální družstva, kdežto britské pojetí klade větší důraz na osobu sociálního podnikatele. Přes rozdílnost národních přístupů došlo ke shodě na znacích sociálního podniku ve vědecké síti EMES.

V České republice se objevovaly první informace a oťukávání tématu již od konce devadesátých let na úrovni družstevních svazů, skutečným základem pro širokou diskuzi se stal vznik Národní tematické sítě pro sociální ekonomiku v roce 2005 v rámci programu EQUAL. Po dvou letech společné práce a hledání konsenzu jsme vytvořili první české definice a principy. Ty byly v roce 2011 revidovány a hlavní znaky sociálního podniku byly seřazeny pod tři hlavní principy – sociální, ekonomický a environmentální, který byl sloučen s místním rozměrem. Principy a znaky sociálního podniku schválené TESSEA, které jsou plně v souladu se společným evropským pojetím EMES.

Zjednodušeně by se dalo říci, že české pojetí je široké a důraz je kladen na podnikání, tj. na to, aby si na sebe dokázaly sociální podniky vydělat. Mezi sociální podniky počítáme nejen integrační sociální podniky, které zaměstnávají znevýhodněné osoby, ale také ty podniky, které jsou zaměřené ekologicky, podporují místní rozvoj nebo se věnují fairtradovému obchodování. Do sociálního podnikání počítáme i podnikání neziskovek, které si přivydělávají a ze zisku podporují svou hlavní činnost.



Chci získat informace o sociálním podnikání, co pro to mám udělat?  

Obraťe se na lokální konzultanty, kteří poskytují odborné poradenství v regionech. Konzultanti seznamují s praktickým chodem sociálního podniku a sdílí praktické zkušenosti, poskytují informace k založení sociálního podniku a k podnikatelským záměrům, předávají kontakty na relevantní subjekty v regionu.

Můžete na stáž, ve vámi vybraném sociálním podniku. Je to ideální poskytnutí reálného vhledu do praktického chodu podniku.

Obraťte se na členské nebo poradenské organizace ve svém okolí.



Je možnost získat nějaké finanční prostředky pro sociální podnikání? A kde?  

Ano, v zásadě existuje pět zdrojů financování: vlastní prostředky, granty, půjčky a úvěry, příspěvky ze zákona o nezaměstnanosti a jiné zdroje, které lze někdy i kombinovat.

A. VLASTNÍ PROSTŘEDKY

Z hlediska podnikatele je to nejbezpečnější zdroj financování. Doporučujeme vám vytvořit si ještě předtím, než se pustíte do podnikání, finanční rezervu z vlastních zdrojů.

B. GRANTY

Podmínkou pro získání grantu je dobře zpracovaný podnikatelský plán, včetně přesvědčivého finančního plánu. V Česku již existují zkušenosti s granty ze strukturálních fondů. Na těchto stránkám se grantům věnuje záložka Financování.

C. PŮJČKY A ÚVĚRY

Pro půjčky a úvěry platí ještě více než pro granty, že podmínkou pro jejich získání je dobře zpracovaný podnikatelský plán s detailně propracovaným a realistickým  finančním plánem. Úvěry dávají finanční instituce, kterým jde hlavně o vlastní zisky, vaše sociální cíle je v podstatě nezajímají a jsou jim naopak podezřelé. Při dojednávání úvěru nebo půjčky se nesnažte riskovat a vždy pamatujte na stabilitu podniku, nemůžete se zadlužit víc, než kolik jste schopni (s rezervou) splatit.

D. PŘÍSPĚVKY ZE ZÁKONA O ZAMĚSTNANOSTI

Na příspěvky ze zákona o zaměstnanosti mají nárok pouze ty sociální podniky, které zaměstnávají osoby se zdravotním postižením. Jedná se v podstatě o dorovnávací příspěvek pro zaměstnavatele, protože osoby se zdravotním postižením jsou omezené ve své výkonnosti. I když se těmto příspěvkům formálně říká dotace, jedná se o platbu za službu, kterou pro stát vykonávají zaměstnavatelé zdravotně postižených. Ti, kdo zaměstnávají sociálně znevýhodněné osoby, nemají na žádné dorovnávací příspěvky nárok. Důsledkem toho je to, že většina sociálních podniků zaměstnává zdravotně znevýhodněné osoby. Na těchto stránkách naleznete informace k příspevkům a aktivní politice zaměstnanosti na záložce Financování.

E. JINÉ ZDROJE

Při zakládání vašeho podniku se také můžete obrátit s prosbou o podporu na sponzory a dárce. Ti můžou přispět finančně, nemusí se vždy jednat jen o peníze. Je pro ně většinou jednodušší přispět formou daru. Na těchto stránkám se dalším zdrojům na financování věnuje záložka Financování.

 

Kontakt

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Oddělení zahraniční zaměstnanosti
Karlovo náměstí 1, Praha 2
Projekt Podpora sociálního podnikání v ČR pokračuje
Tel.: 770 116 520/519
Kontaktní osoba:
Gabriela Kurková
Email: gabriela.kurkova@mpsv.cz 

Copyright 2018 ©

Ministerstvo práce a sociálních věcí, Podpora sociálního podnikání v ČR, registrační číslo CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_016/0006098.